Poslanecká sněmovna hlasy poslanců ČSSD a ODS přehlasovala veto Senátu a znovu schválila vládní návrh zákona o církvích v původním sněmovním znění. Předlohu, která upravuje vztah státu a církví, musí ještě podepsat prezident republiky.

Pro přijetí předlohy hlasovalo 119 ze 189 přítomných poslanců. Ke schválení zákona bylo přitom zapotřebí minimálně 101 hlasů. Normu podpořili zákonodárci vládní ČSSD a až na výjimky i ODS, proti byli lidovci, unionisté a komunisté.

Zástupci církví i odpůrci zákona ve sněmovně tvrdí, že nový zákon omezí dosavadní náboženskou svobodu a ohrozí činnost charit a diakonií.

Oproti tomu oponuje ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD), který odmítl tyto obavy jako neopodstatněné. Charitativní církevní instituce budou sice evidovány jinak než dosud, ale jejich financování a daňové úlevy se zákonem nijak nemění. Zákon zachovává "nadstandardní" svobodu náboženské svobody, uvedl Dostál.

Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda v rozpravě prohlásil, že stát ve jménu ochrany společnosti před sektami zvyšuje svoji kontrolu i nad tradičními církvemi. Dosavadní zákon o církvích z roku 1991 je podle něj v podstatě vyhovující. Většinu dolní komory ale nepřesvědčil ani on, ani zástupce Senátu Daniel Kroupa (ODA).

Se zákonem jsou podle Kroupy nespokojeny takřka všechny církve, i když Dostál hovořil o konsensu při jednání s vládou."Konsensu se dosáhnout nepodařilo, diskuse by měla pokračovat," marně apeloval na poslance. Změna právního postavení charit a diakonií podle senátora ohrozí jejich důvěry hodnost u veřejnosti.

Jiří Payne, který na rozdíl od většiny svých kolegů z klubu ODS hlasoval proti předloze, charakterizoval zákon jako socialistický s totalitními prvky. Připouští podle něj možnost, aby církevní instituce byly napůl podnikatelské a napůl náboženské, a využívaly tak dvojích výhod. "Pohoršuje mě, že se zaměňuje byznys a duchovní péči," uvedl.

Zákon se nelíbí ani církvím včetně církve Katolické. V pondělí arcibiskup Graubner ve vyjádření zaslaném poslancům vyslovil přesvědčení, že znají činnost těchto "nenahraditelných charitativních organizací" a že nepřipustí kroky, které by vracely jejich postavení před rok 1991.

Katoličtí biskupové uvedli už v lednu letošního roku v souvislosti s chystaným zákonem, že nesouhlasí s tím, aby stát zasahoval do vzniku, právních poměrů, hospodaření a zániku církví, náboženských společností a církevních právnických osob. Není podle nich přijatelné, aby církvemi zakládané právnické osoby získávaly subjektivitu až evidencí u státních úřadů. Stát by měl podle církví respektovat, že právní režim církevních právnických osob se řídí výlučně jejich vnitřními předpisy.

Přijatý zákon předpokládá, že podnikání a jiná výdělečná činnost církví budou pouze jejich doplňkovou výdělečnou činností. Zisk budou moci použít jen k plnění cílů své činnosti.

Ekumenická rada vyslovila zase obavu, že dikce zákona není v souladu s legislativou členských zemí Evropské unie, která zajišťuje svým církvím plnohodnotné postavení ve společnosti a vítá jejich aktivní spolupráci a iniciativu ve všech aspektech veřejného života.

Představitelé a zástupci všech církví se shodují, že schválení zákona ve znění, jak bylo předloženo Poslanecké sněmovně, vede k diskriminaci křesťanství a omezení dosavadní svobody zaručené Ústavou a současnými zákony.

Na obsahu tohoto článku se spolupodílela agentura ČTK.

Další informace o zákonu o církvích.