Očekávání svátků Vánoc, klid a rozjímání. Ale také stále se stupňující shon, přeplněné obchody a nervózní lidé. To jsou dvě tváře adventního období, které začíná čtyři týdny před vánočními svátky.

Advent (z latinského "adventus", což znamená "příchod") je pro křesťany liturgickým obdobím očekávání narození Ježíše Krista. Již tradičně začíná čtvrtou neděli před Božím hodem vánočním (25. prosince); letos tento termín připadl na 2. prosince.

Počátky slavení adventu se objevují v jižní Galii a ve Španělsku koncem 4. století. Pravděpodobně ve 12. či 13. století se stal advent začátkem liturgického roku. Vánoční svátky však mají původ v dobách předkřesťanských, a uchovala se v nich proto řada pohanských a magických obyčejů. Lidé vždy oslavovali zimní slunovrat, kdy Slunce nabývalo na síle a noci se začínaly krátit.

V minulosti platila pro adventní období poměrně striktní pravidla - například byl přikázán přísný půst, nesměly se konat různé zábavy, veselice ani svatby. Přesto se o adventu konaly četné lidové obřady a zvyky. Do adventní doby totiž spadá několik památek světců, k nimž se pojí řada lidových zvyků a pověr.

Ilustrační foto
Foto: archiv
Prvním takovým svátkem je 30. listopad, den sv. Ondřeje, který býval ve znamení věštění blízké budoucnosti. Lidé se tak mohli různými způsoby dozvědět, zda je v příštím roce čeká bohatství, chudoba, zdraví, nemoci, štěstí nebo pohroma. Nejvíce však tento svátek očekávala vdavekchtivá děvčata. Například o půlnoci klepala na kurník a když se jako první ozval kohout, ženich byl již na cestě. Když slepice, nezbývalo než čekat na příští rok.

Také další svátek adventní - sv. Barbora (4. prosince) - může svobodným ženám leccos naznačit. Pokud třešňové či jabloňové větvičky uřezané na sv. Barboru ve váze kolem Štědrého dne rozkvetou, věští naději při hledání životního partnera.

Nejoblíbenějším adventním svátkem především pro děti však byl a stále zůstává sv. Mikuláš (6. prosince). V jeho předvečer nosí Mikuláš, doprovázený andělem a čertem, dětem nadílku a připomíná brzký příchod očekávaného Štědrého dne.

Posledním adventním svátkem je 13. prosinec - den sv. Lucie. Dnes je to den zcela běžný, ale v minulosti byl velmi důležitý. Sv. Lucie chránila proti čárům a čarodějnicím.

Neodmyslitelnou součástí Vánoc je také cukroví, které by měly hospodyňky začínat péct již o prvním adventním týdnu. Ochutnávat se prý nesmí, mohlo by to přinést smůlu.

Další dva velmi rozšířené zvyky, adventní věnec a adventní kalendář, jsou relativně mladé. Velký dřevěný věnec se svícemi dal hamburský teolog Johann Hinrich Wichern pověsit v roce 1838 nade dveře útulku pro bezprizornou mládež. Adventní kalendář vydal poprvé ve větším nákladu mnichovský majitel tiskárny Gerhard Lang v roce 1908.