Pomíjivost světa a věčné trvání hmoty ve vzkříšených tělech

Obecné působení Kristova díla smíření.

Že celý svět bude zahrnut do díla spásy, je skutečnost ohlášená v některých citovaných textech: všechno bylo stvořeno a smířeno v Kristu (Kol 1,15-20), Boží plán shrnuje všechno v Kristu (Ef 1,9-10); „doba, kdy bude všechno obnoveno“ (Sk 3,21). Toto „všechno“ nemůžeme redukovat na všechny lidi; jedná se o celý vesmír, o všechno, co bylo stvořeno. Avšak obnovení, smíření, shrnutí v Kristu vzhledem k obnově přinesené Kristem pro lidstvo a materiální svět je vzat do úvahy jen v míře, v níž poskytuje rámec rozvoje života lidí, nebo v míře, v níž je přítomná obnova údělu lidstva. Celek vesmíru je vyjádřen podle dokončení Božího plánu s lidstvem.

Tak materiální svět zastává poslání „zástupce“ stvořitelského díla: všechna jsoucna (vše, co existuje) světa jsou stvořená pro lidi, určená Stvořitelem ke službě lidstvu. Mohou existovat, nakolik jejich existence může ještě sloužit rozvoji lidské existence. Tento rozvoj je zcela založen na Kristově vzkříšení. „Všechno“ je smířeno, završeno, obnoveno ve vzkříšeném Kristu. Toto „všechno“ bude tedy existovat jen v síle vzkříšení, které prodlužuje své důsledky ve věčném životě lidstva.

Pomíjivost světa a věčné trvání hmoty ve vzkříšených tělech.

Konec světa znamená zmizení světa v jeho současné podobě. Udělá tak místo „všemu“ zcela novému: „všemu“ zcela identickému s lidstvem definitivně shromážděným v Kristově životě a lásce. Materiální svět bude existovat v prvcích, které se integrují do dokonalého rozvoje lidstva. Musíme připomenout, že hmota dosáhne nejvyšší úroveň reality a důstojnosti v Kristově těle. Navždy zachová své materiální bytí v nebeském trvání vzkříšeného Krista. Syn Boží zůstane ve slávě Syna Vtěleného. Toto oslavené tělo v dějinách církve nepřestává živit věřící skrze Eucharistii. Tělo narozené z Panny Marie rozvíjí toto poslání, a tak dává hmotě, pozdvižené k vyšší vlastnosti božského života, úžasnou účinnost.

Poté, co nastane konec světa, nebeské Kristovo tělo už nebude vykonávat toto poslání, ale zůstane navždy jako příspěvek hmoty k formování duchovního světa. Nejvyšší stupeň důstojnosti hmoty se bude dále potvrzovat ve vtělování do osoby Krista. Je třeba také vyzdvihnout hodnotu konečného vzkříšení těl, které má jako první východisko vzkříšení Krista a pro které je Maria jediným privilegovaným příkladem. Vzkříšená těla zajistí věčné trvání hmoty jako definitivní vlastnosti lidstva.

Foto: archiv