Ani adventní období a blížící se vánoční svátky neubraly na intenzitě konfliktu mezi církvemi a státem. Jeho předmětem je nový zákon o církvích a náboženských společnostech, který Poslanecká sněmovna přijala přes nesouhlas představitelů církví, Senátu i prezidenta republiky. Křesťanské církve již dříve daly najevo, že se v takovém případě pokusí získat potřebný počet zákonodárců, kteří by podali podnět k Ústavnímu soudu.

Církvím jde zejména o charity a diakonie, které by se nyní měly nově registrovat u ministerstva vnitra. "Církve a náboženské společnosti nejsou jediné, kdo u nás mohou organizovat charitu; tyto organizace nepracují jen s příslušníky církví a jen pro ně, nevidíme proto důvod, proč by církevní organizace měla být registrována jinak než necírkevní," sdělila ČTK mluvčí ministerstva kultury Dita Fuchsová.

Kritici zákona tvrdí, že novela je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, která garantuje právo církví zřizovat řeholní a jiné instituce nezávisle na státních orgánech. Podle nich nový zákon nepočítá s další činností charity a diakonie - institucí sociální služby katolické církve a protestantských církví.

Ostrá slova adresoval vládě také kardinál Miloslav Vlk, který nový zákon považuje za další důsledek snahy státu "privatizovat" církev: "Je to konkretizace a realizace snahy udělat z nás zahrádkářský spolek starající se jen o vlastní členy." Přitom členové vlády předtím podle Vlka tvrdili, že připomínky církví byly přijaty. "Zákon byl nakonec v parlamentu představen bez slíbených změn," řekl katolický primas.

Ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD) naopak zastává názor, že charitu a diakonii není možno registrovat na ministerstvu kultury jako církevní složky, protože neposkytují služby jen věřícím. Vláda chce podle ministerstva pouze docílit toho, aby církve tyto instituce nezřizovaly na základě svého svobodného rozhodnutí, ale podle platných právních směrnic jako každá jiná právnická osoba.

O připravovaném zákonu o církvích jednal začátkem letošního února premiér Miloš Zeman (ČSSD) s kardinálem Vlkem. Podle mluvčího biskupů Daniela Hermana tehdy dospěli ke vzájemně přijatelnému řešení.

Podle ministerstva nevznesly církve mezi letošním květnem a zářím k zákonu žádné připomínky. "To je lež," oponuje kardinál Miloslav Vlk.

Novinářům nedávno řekl, že až při druhém čtení v parlamentu církve zjistily, že tam byl zákon představen bez slíbených změn. Také místopředseda Ekumenické rady církví Pavel Černý z Církve bratrské potvrzuje, že nikdo z církví neviděl výsledek v paragrafovaném znění.

"Orgány na nás používají triky," poznamenal kardinál Vlk na nedávné tiskové konferenci a dodal: "Politici, kteří jsou u tohoto zákona, církvím nerozumějí."

Místopředseda vlády Pavel Rychetský přitom podle Vlka církevním představitelům letos v dubnu slíbil, že jejich předchozí připomínky budou přijaty a kontroverzní otázka evidence jejich právnických osob vypuštěna.

Proti některým ustanovením zákona se postavili představitelé nových menšinových náboženských směrů a podpořil je také Český helsinský výbor, podle něhož vládní návrh nové náboženské směry diskriminuje.

Zákon v září Poslanecká sněmovna schválila. O měsíc později jej sice zamítl Senát, ale poslanci horní parlamentní komoru opět přehlasovali. Neuspěl ani prezident Václav Havel, který zákon sněmovně vrátil začátkem prosince.

Na obsahu tohoto článku se spolupodílela agentura ČTK