„Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Emanuel:
Bůh s námi ( Iz 7,14). Toto Iziášovo proroctví nabývá
v ekonomii spásy základní důležitost. Ujišťuje, že „sám
Bůh“ dá potomka králi Davidovi, jako „znamení“ své
věrnosti. Toto přislíbení se uskutečnilo narozením Ježíe
z Panny Marie.
Abychom vyhmátli význam a přijali dar milosti již nadcházející
slavnosti narození Páně, musíme se dát do školy
Madonny a jejího snoubence Josefa, které budeme kontemplovat,
jak u vytržení adorují novorozeného Mesiáše.
V dnešním evangelijním úryvku Matouš vyzdvihuje úlohu
Josefa, kterého charakterizuje jako „spravedlivého“ muže (Mt
1,19), a tím podtrhává, jak byl zcela zaměřen na plnění
Boží vůle. Josef, nechce vyhnat Marii, i když si uvědomil, že je těhotná.
Myslí na to, že „se s ní tajně rozejde“ (Mt 1,20) ale anděl
Páně ho vyzve, aby se nebál a vzal si ji k sobě.
Vynořuje se další podstatný rys osobnosti sv. Josefa : je člověkem
otevřeným k naslouchání Bohu v modlitbě. Od anděla se
dovídá, „ že dítě, které (Maria) počala je z
Ducha svatého“ (Mt 1,20) podle dávného proroctví
: „Hle, panna počne...“ a je ochoten přijmout Boží plány, které
přesahují lidské představy.
Krátce se dá říci, že Josefa lze definovat jako autentického
muže víry, stejně jako jeho snoubenku Marii. Víra spojuje spravedlnost
a modlitbu; a to je nejvhodnější postoj, aby se člověk setkal s Emanuelem,
aby zažil do hloubky bytí, že Bůh je s námi. Vždyť věřit znamená
prožívat dějiny a být zcela otevřeni Boží iniciativě,
tvůrčí moci jeho Slova, jež se v Kristu stalo člověkem a navždy se
spojilo s naším lidstvím. Kéž nám Panna Maria
a svatý Josef pomáhají takovým plodným
způsobem slavit narození Vykupitele.
- - - -
Chci se obrátit s výzvou ve prospěch osob, které jsou
dosud v rukou únosců. Mé myšlenky zvláště zalétají
k těm, kteří byli uneseni pro svou víru, a konkrétně
k P. Giuseppe Pierantonimu, knězi z misijní kongregace Dehoniánů,
který byl unesen před dvěma měsíci na Filipínách.
Kéž svatá vánoční doba, tajemství dobroty
a pokoje pohne k soucitu srdce únosců a přiměje je, aby propustili
unesené osoby na svobodu. Ujišťuji je i jejich rodinné příslušníky,
že na ně pamatuji v modlitbě.
Přeložil P. Josef Koláček z Vatikánského rozhlasu
Vtělení jako znamení věčnosti
Promluva před modlitbou Anděl Páně 23. prosince 2001
Církevní dokumenty / Jan Pavel II. / 23. prosince 2001Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:
Související zprávy a články
Aktuální články
11. 11. 2024Quadragesima sancti Martini, aneb na začátku martinského adventu končí Velká válka
3. 11. 2024Synodalita jako cesta objevování hodnoty periferie
31. 10. 2024Ať jsi přes den docent nebo tunelář…
Diskuze k článku
Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.
Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?
Bankovní spojení
Podpořte nás přes transparentní účet bez poplatků: 2900316130/2010
Rubriky
- Církev a svět
- České církve
- Křesťanství v zahraničí
- Portréty a rozhovory
- Na pravou míru
- Křesťanský humor
- Teologie a duchovní texty
- Článek k zamyšlení
- Komerční prezentace
- Historie
- Archivní rubriky
- Články dle autorů