„Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Emanuel:
Bůh s námi ( Iz 7,14). Toto Iziášovo proroctví nabývá
v ekonomii spásy základní důležitost. Ujišťuje, že „sám
Bůh“ dá potomka králi Davidovi, jako „znamení“ své
věrnosti. Toto přislíbení se uskutečnilo narozením Ježíe
z Panny Marie.
Abychom vyhmátli význam a přijali dar milosti již nadcházející
slavnosti narození Páně, musíme se dát do školy
Madonny a jejího snoubence Josefa, které budeme kontemplovat,
jak u vytržení adorují novorozeného Mesiáše.
V dnešním evangelijním úryvku Matouš vyzdvihuje úlohu
Josefa, kterého charakterizuje jako „spravedlivého“ muže (Mt
1,19), a tím podtrhává, jak byl zcela zaměřen na plnění
Boží vůle. Josef, nechce vyhnat Marii, i když si uvědomil, že je těhotná.
Myslí na to, že „se s ní tajně rozejde“ (Mt 1,20) ale anděl
Páně ho vyzve, aby se nebál a vzal si ji k sobě.
Vynořuje se další podstatný rys osobnosti sv. Josefa : je člověkem
otevřeným k naslouchání Bohu v modlitbě. Od anděla se
dovídá, „ že dítě, které (Maria) počala je z
Ducha svatého“ (Mt 1,20) podle dávného proroctví
: „Hle, panna počne...“ a je ochoten přijmout Boží plány, které
přesahují lidské představy.
Krátce se dá říci, že Josefa lze definovat jako autentického
muže víry, stejně jako jeho snoubenku Marii. Víra spojuje spravedlnost
a modlitbu; a to je nejvhodnější postoj, aby se člověk setkal s Emanuelem,
aby zažil do hloubky bytí, že Bůh je s námi. Vždyť věřit znamená
prožívat dějiny a být zcela otevřeni Boží iniciativě,
tvůrčí moci jeho Slova, jež se v Kristu stalo člověkem a navždy se
spojilo s naším lidstvím. Kéž nám Panna Maria
a svatý Josef pomáhají takovým plodným
způsobem slavit narození Vykupitele.
- - - -
Chci se obrátit s výzvou ve prospěch osob, které jsou
dosud v rukou únosců. Mé myšlenky zvláště zalétají
k těm, kteří byli uneseni pro svou víru, a konkrétně
k P. Giuseppe Pierantonimu, knězi z misijní kongregace Dehoniánů,
který byl unesen před dvěma měsíci na Filipínách.
Kéž svatá vánoční doba, tajemství dobroty
a pokoje pohne k soucitu srdce únosců a přiměje je, aby propustili
unesené osoby na svobodu. Ujišťuji je i jejich rodinné příslušníky,
že na ně pamatuji v modlitbě.
Přeložil P. Josef Koláček z Vatikánského rozhlasu
Vtělení jako znamení věčnosti
Promluva před modlitbou Anděl Páně 23. prosince 2001
Církevní dokumenty / Jan Pavel II. / 23. prosince 2001Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:
Přispět nám můžete i v kryptoměnách:
Související zprávy a články
Aktuální články

Církev a gender: nepřátelé, nebo spojenci?
5. 6. 2023Tvořit nové věci. Nad knihou rozhovorů Josefa Beránka s Petrem Glogarem
1. 6. 2023Doma mezi dvěma světy
Diskuze k článku
Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.
Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?
Bankovní spojení
Podpořte nás přes transparentní účet bez poplatků: 2900316130/2010
Přispět nám můžete i v kryptoměnách:
Rubriky
- Církev a svět
- České církve
- Křesťanství v zahraničí
- Portréty a rozhovory
- Na pravou míru
- Křesťanský humor
- Teologie a duchovní texty
- Článek k zamyšlení
- Komerční prezentace
- Historie
- Archivní rubriky
- Články dle autorů