Je to již počtvrté, co Jan Pavel II. zve představitele křesťanských církví, církevních komunit a nejrůznějších  světových náboženství do Assisi. Je to již po čtvrté, co tímto způsobem usiluje o dosažení míru ve světě.

27. října roku 1986 se účastníci setkání, v atmosféře studené války mezi západem a zeměmi komunistického bloku, modlili za odvrácení hrozby použití atomových zbraní. 10. ledna roku 1993 a 21. ledna roku 1994 pak měli na mysli především válečný konflikt v Bosně. Setkání, které se bude konat již za dva dny, tedy 24. ledna, má ve znamení snahu o odvrácení konfliktu mezináboženského.
 
„Mám v úmyslu vyzvat představitele světových náboženství k modlitbě za překonání rozporů a k podpoření skutečného míru, a to  24. ledna v Assisi,“ řekl Jan Pavel II. před více než dvěma měsíci, 18. listopadu minulého roku v pravidelné nedělní promluvě na náměstí svatého Petra. Důraz položil především na setkání křesťanů s muslimy, které má „před celým světem vydat svědectví o tom, že náboženství nikdy nemůže být příčinou konfliktů.“

Několik hodin po oznámení tohoto pozvání, vyjádřil starosta italského městečka Assisi Giorno Bartioli Svatému Otci svou vděčnost za to, že tímto činem  navázal na jedinečnou událost, která se před 16-cti lety odehrála právě v Assisi.

27. říjen roku 1986 tehdy vstoupil do dějin jako „světový den modliteb za mír“.  Ten den se poprvé v historii lidstva setkali přestavitelé katolické církve s představiteli dalších církví křesťanského vyznání, se zástupci církevních společenství a hlavních světových náboženství. Ti všichni se v Assisi po celý den modlili a postili za dosažení světového míru.

Setkání bylo v té době zorganizováno v reakci na aktivitu Organizace spojených národů, která rok 1986 prohlásila za mezinárodní rok míru. Svatý Otec se chtěl k této chvályhodné myšlence také připojit, a tak během své homílie 25. ledna roku 1986, při mši svaté v basilice svatého Pavla za hradbami v Římě, vyslovil své první pozvání do Assisi. Téměř okamžitě je s velkou radostí přijalo mnoho křesťanských delegací. K nim se se stejným nadšením připojili jak přestavitelé židovství, tak velký počet významných osobností dalších světových náboženství nekřesťanského vyznání. Byli mezi nimi například  představitelé islámu či zástupci tradičních afrických náboženství. Učast přislíbil i Dalaj Láma a několik indiánů.

„Toto setkání není žádnou mezináboženskou konferencí, během které budeme diskutovat o mírových projektech,“ řekl ráno, 27. října před 16-cti lety v basilice Santa Maria degli Angeli Jan Pavel II., „naše setkání vyzývá celý svět k tomu, aby si uvědomil jak transcendentní dimenzi míru, tak také způsob jeho dosažení, který nevychází z politických jednání, vzájemných dohod či obchodních smluv.“

Fotografie z tohoto památného dne obletěly celý svět a během krátké doby se staly jasným znamením toho, že možnost dosažení míru skutečně existuje. První momenty setkání, kdy se všechny zůčastněné delegace shromáždili v basilice Santa Maria degli Angeli, jsou skutečně nezapomenutelné. Svatého Otce tehdy za všechny přítomné, společně s biskupem a starostou městečka Assisi, pozdravil slavný italský politik Giulio Andreotti.

Po slavnostním společném zahájení se jednotlivé delegace odebraly k modlitbám a k úvahám na předem určená místa. Po celém Assisi jich bylo dvanáct. Představitelé všech přítomných křesťanských církví se společně s Janem Pavlem II. shromáždili v místní katedrále San Ruffino. „Ekumenické iniciativy před námi otvírají nové možnosti smíření a vzájemného pochopení, skrze které se stáváme stále dokonalejšími nástroji v úsilí o dosažení míru,“ řekl Svatý Otec přítomným zástupcům křesťanského náboženství během slavnostního obřadu. Ten se skládal ze čtyř hlavních bodů, které doprovázely zpěvy v nejrůznějších jazycích.
 
Odpoledne, po krátkém odpočinku, se všichni účastníci opětovně setkali na spodním náměstí před basilikou svatého Františka. Očití svědkové této výjimečné události, která se do dějin vepsala nejen pro svou absolutní originalitu a všestrannost, ale také pro ohlas a důsledky, které vyvolala, budou mít vždy ve svých vzpomínkách živý obraz velkého podia, na kterém zaujali místo představitelé všech přítomných delegací.

Tímto obrazem však setkání zdaleka neskončilo. V souvislosti s jeho průběhem totiž Jan Pavel II. vyzval všechny v té době bojující a válčící strany k tomu, aby alespoň 27. října zcela přerušily veškeré ozbrojené střety a válčení.

V návaznosti na den modliteb za mír se ve všech částech světa, které mu byly nakloněny, zrodily další myšlenky, programy a návrhy, které během několika následujících let tuto iniciativu rozšířily nejen za hranice Itálie, ale také mimo evropský kontinent.

Několik let poté, v roce 1993, zve Svatý Otec opět do Assisi katolickou církev, všechny věřící a každého člověka dobré vůle k  modlitbě za mír v Evropě a především pak na Balkáně. Tentokráte již média výslovně mluví o "duchu Assisi". 9. a 10. ledna se tak basilika svatého Františka v Assisi opět stala svědkem setkání velkého množství lidí z celého světa, kteří se, společně se Svatým Otcem, modlili za dar míru. Jan Pavel II. prosil Boha za dar tohoto základního dobra jak pro evropský kontinent, tak pro celé lidstvo.

I tentokráte, stejně jako poprvé, se setkání v Assisi neslo ve znamení půstu a modlitby. Půst byl symbolem pokání a obrácení, modlitba pak jedinou zbraní, která vede k míru. Přestože toto setkání bylo určeno především modlitbám za mírové řešení válečného konfliktu v bývalé Jugoslávii, zúčastnilo se sobotní vigílie a nedělní mše svaté společně s velký množstvím věřících a 33 katolickými delegacemi také 31 islámských představitelů či několik členů luteránských a protestantských církví. K nezapomenutelným zážitkům patří svědectví osob, které do Assisi přijely přímo z míst válečných událostí. Jak slova mons. Vinko Puljice, arcibiskupa ze Sarajeva, tak svědectví zástupců delegací z Hercegoviny či Banja Luky byla sledována s velkou pozorností a soucitem.

Setkání, na které se v těchto dnech připravují všichni ti, kterým mír ve světě a dialog mezi náboženstvími skutečně leží na srdci, je v médiích označováno jako Assisi III. Jeho název zní Den modliteb za mír ve světě. Dá-li Bůh, stane se pro celý svět znamením míru, především pak míru mezi křesťanstvím a islámem.

Autorka pracuje v české redakci Vatikánského rozhlasu