1. „Přinesli Ježíše do chrámu, aby ho představili Pánu, jak je psáno v Zákoně Páně“ (Lk 2,22). Církev si dnes, čtyřicet dní po Vánocích, připomíná tajemství uvedení Ježíše do chrámu.

Připomíná si ho s úžasem svaté rodiny nazaretské, osvícená plným zjevením toho „dítěte“, které – jak nám připomnělo před chvílí první a druhé čtení – je eschatologickým soudcem, zaslíbeným proroky (Ml 3,1-3), „milosrdným a věrným veleknězem“, který přišel, aby usmiřoval hříchy lidu (Žid 2,17). Dítě, které Maria a Josef přinášejí rozechvěle do Chrámu, je vtělené Slovo, Vykupitel člověka a dějin!

Dnes si připomínáme to, co se tehdy událo v Jeruzalémě, jsme pozváni, abychom také my vstoupili do Chrámu a meditovali tajemství Krista, jednorozeného Syna Otce, který se svým Vtělením a Velikonocemi stal prvorozeným vykoupeného lidstva. V této slavnosti se tak prodlužuje téma Krista-Světla, které charakterizuje slavnost Vánoc a Zjevení.

2. „Světlo k osvícení pohanům a sláva Izraele“ (2,32). Tato prorocká slova pronáší bdělý Simeon, inspirovaný Bohem, když bere do náručí Dítě Ježíše. Zároveň předpovídá, že „Pánův Mesiáš“ uskuteční svoje poslání jako znamení, „kterému se bude odporovat“ (Lk 2,34). Co se týká Marie, jeho Matky, také ona bude mít osobně podíl na utrpení svého božského Syna (2,35).

Dnes slavíme především tajemství zasvěcení: zasvěcení Kristu, zasvěcení Marii, zasvěcení všech, kteří se dávají do služeb Ježíše z lásky ke Království.

3. Zatímco bratrsky pozdravuji kardinála Eduarda Martíneze Somala, který předsedá této celebraci, těší mě, že se setkávám s vámi, drazí bratři a sestry, kteří jste zasvětili Bohu, a zcela jste se darovali Pánu. Každému z vás patří můj srdečný pozdrav a myslím na veliké věci, které Pán učinil a činí ve vás tím, že celou vaši existenci „přitahuje k sobě.

Spolu s vámi chválím Pána, protože On je Láska tak velká a krásná, že si zaslouží nesmírný dar celé osoby v nesmírné hloubce srdce a ve všední každodennosti po celý život. Vaše „Tady jsem“, které je utvářeno připraveností Krista a Panny Marie, symbolizují svíce, které osvětlily dnes večer Vatikánskou Basiliku. Dnešní svátek je se týká zvláště vás, kteří v Božím lidu představujete s jedinečnou výmluvností eschatologickou novost křesťanského života. Vy jste povoláni, abyste byli světlem pravdy a spravedlnosti; svědky solidarity a pokoje.

4. Stále si živě vzpomínám na Den modlitby za mír, který jsem prožil před deseti dny v Assisi. Při této mimořádné mobilizaci ve prospěch míru ve světě jsem věděl – a vím – že mohu počítat zvláště s vámi, drahé zasvěcené osoby. Vám, také při této příležitosti, vyjadřuji hlubokou vděčnost. Především děkuji za modlitby. Kolik kontemplativních komunit zcela zasvěcených modlitbě, buší dnem i nocí na srdce Boha pokoje, spolupracují na vítězství Krista nad nenávistí, pomstou a nad hříchem!

Kromě modlitby mnozí z vás, drazí bratři a sestry, budují mír svědectvím bratrství a společenství tím, že šíří ve světě – jako kvas – evangelního ducha, který pomáhá lidstvu růst pro království Boží. Děkuji vám také za toto!

Na rozmanitých frontách pak nechybějí řeholníci a řeholnice, kteří se aktivně zasazují o spravedlnost, pracují mezi těmi, kdo jsou na okraji společnosti, intervenují v různých konfliktech a tak přispívají k tomu, aby mír měl trvalé a solidní základy. Kdekoliv se církev staví na obranu člověka prosazováním společného dobra, tam jste také vy, drazí řeholníci a řeholnice, kteří zcela patříte Bohu a také zcela patříte bratřím. To je důvod, že máte úctu ke každému člověku dobré vůle.

5. Ikona Marie, kterou kontemplujeme, zatímco nabízí Ježíše v Chrámě, je předobraz madony Ukřižování. Právě na Kalvárii dosahuje naplnění obětování Syna a – s ním sjednocené – obětování Matky. Tentýž meč proniká oba – Matku i Syna (srov. Lk 2,35). Tatáž bolest. Tatáž láska.

Díky této cestě se Mater Jesu stala Mater Ecclesiae. Její pouť víry a zasvěcení zakládá archetyp pro každého pokřtěného. Je jím, zvláštním způsobem, pro všechny, kteří se zasvětili Bohu.

Jak útěchyplné je vědomí, že Maria je nám po boku na naší cestě jako Matka a Učitelka! Kromě toho nám je hlubokým příkladem nadpřirozené účinnosti, dosvědčené Písmem, Tradicí, svědectvím svatých, z nichž mnozí následovali Krista cestou evangelních rad.

Maria, Matko Kristova a Matko naše, děkujeme ti za strostlivost, se kterou nás doprovázíš na cestě života a žádáme tě: ukaž nám znovu Boha, naše jediné dobro, aby náš život, strávený láskou, byl obětí živou, svatou Jemu příjemnou.

Přeložil P. Jiří Sýkora z Vatikánského rozhlasu