Nový pomocný biskup pražské katolické arcidiecéze Karel Herbst hovoří o své funkci opatrně. Stejně váhavě ji přijímal. Aktu, při němž měl v únoru v Praze převzít jmenovací dekret, nebyl navíc osobně přítomen; zapomněli mu tehdy totiž říci, aby přijel.

Salesián Herbst je farářem ve Fryštáku na Moravě a do Prahy se odstěhuje až po Velikonocích. "Lidé jsou smutní, že je opouštím," říká muž, který se domníval, že se na biskupa nehodí. Funkci, do níž ho na návrh kardinála Miloslava Vlka jmenoval papež Jan Pavel II., však po krátkém váhání přijal.

"Taková důvěra se neodmítá," řekl Herbst rozhlasové stanici BBC. Miloslav Vlk to doplňuje slovy: "Nebyly argumenty, aby řekl papeži ne, musel proto říci ano."

Pražským úřadem se salesiánský kněz rozhodně nechce nechat pohltit, ale tuší, že dosavadní běžný kontakt s rodinami, mládeží a dětmi chtě nechtě půjde do pozadí. Chce se aspoň snažit o "neformální, lidskou a bratrskou" komunikaci s lidmi.

Jako biskup bude mít osmapadesátiletý Herbst v arcidiecézi na starosti mimo jiné rodiny, řeholníky, mládež a kulturu.

O tehdy potřebný státní souhlas k výkonu své služby přišel kněz Herbst v polovině 70. let, když ve vánočním pastýřském listu vynechal větu o výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. Působil tehdy na Svaté hoře u Příbrami. Stal se podle úřadů "nepřítelem Sovětského svazu a pracujícího lidu" a léta se musel živit u podniku Úklid - stejně jako tehdejší myč oken Vlk.

"Návrh na to, aby se Karel stal biskupem, jsem podal, protože znám jeho kvality a schopnosti, ne proto, že jsme spolu pracovali," brání se však žertem možným dohadům kardinál. <>p> Nového biskupa trápí, když vidí, jak lidé žijí prázdný život. I křesťané jsou podle něj příliš formováni tím, čím žije svět, co vysílá televize. Sám však není pro masivní mediální účinkování duchovních. Evangelium není show, říká tichým hlasem.