V Česku vznikla minulý měsíc nová církev: Irskokatolická. Založil ji 17. března bývalý student katolického Teologického konviktu v Litoměřicích Jaroslav Josef Kašpar, který se zároveň prohlásil za jejího vedoucího představitele a kněze.

Jaroslav Kašpar, který pracuje u Západočeské energetiky v Karlových Varech, Magazínu ChristNet.eu sdělil, že se církev rozhodl založit z úcty navrátit se k původnímu učení prvních křesťanů - Irů, kteří k nám přinesli učení o Kristu. Kašpar ve své Irskokatolické církvi přijímá ideály a legendy o králi Artušovi a chce, aby se víra lidem předkládala zcela svobodně. Přičemž připouští, že křesťanství nemusí mít zcela pravdu a nevylučuje, že i ostatní náboženství mohou vést (dobrem, láskou a tolerancí) k poznání pravého Boha.

Kašpar se odvolává na to, že první křesťané dorazili rovněž do Španělska, Německa a přes území Anglie až do Irska, kde již v 5. století svatý Patrik, který byl dříve britským otrokem sloužícím v Irsku a kterému se podařilo uniknout do Francie, kde se stal knězem a poté se vrátil do Irska, vedl lidi ke křesťanství. A jako existuje Římskokatolická nebo Řeckokatolická církev, může, jak tvrdí Kašpar, existovat i Irskokatolická.

Vedoucí představitel Irskokatolické církev upozorňuje na to, že v době sv. Patrika žil také král Arthur (o němž se vykládá legenda o králi Artušovi, rytířích kulatého stolu a o svatém grálu, kalichu Ježíše Krista, který uchovával v městě Camellotu a později jej měl údajně vlastnil řád templářů). Z Irska je znám tzv. irský kříž, kříž, který má kolem sebe svatozář a nebo grál. Artuš byl podle Kašpara prvním křesťanským králem Británie a Irska. Chtěl údajně po vzoru Platóna a jeho knihy Republika dokonalou a svobodnou společnost, kde by všichni žili pro Boha a druhé.

Kašpar se domnívá, že nicméně většina Irů přijímá křesťanství a stávají se z nich křesťané a až mnohem později katolíci. Poukazuje také na to, že v obci  Modrá Velehradu se nachází ekumenický kostelík svatého Jana Křtitele, který stojí vedle pozůstatku jednoho z prvních křesťanských kostelů - irského právě z období devátého století.

"Irové, jenž podobně jako my museli snášet podrobení a útlak ze strany Vikingů a Britů a bojovali za nezávislost Irska, byli rovněž katolíci, ale jejich osobní víra se obracela k prvotnímu učení, které ještě nebylo tolik přeřímskokatolizované. A tak Irové sami vedle oficiálního učení z Říma, žili také své křesťanství irsky a tudíž tzv. irskokatolicky," vysvětluje nauku své církve Jaroslav Kašpar.

Základem víry Irskokatolické církve je křesťanství, církev uznává za nástupce apoštola Petra, římského papeže a přejímá některá dogmata i zákony, avšak i legendy o králi Artušovi. Kněží se smějí ženit, jako tomu je v Starokatolické či Řeckokatolické církvi. Irskokatolická církev vzniká, ale bude zaregistrována až poté, co dokáže splnit všechny zákonem dané podmínky k registraci.

Irskokatolická církev byla založena na svátek svatého Patrika, patrona Irska 17. března 2002.

Jaroslav Kašpar navštěvuje katolické mše v Karlových Varech a přijímá eucharistii.