Geniální opat a genetika luštěnin II.

"Byl jsem si vědom okolnosti, že výsledky mého bádání nejsou ve shodě se současným stavem vědy a že zveřejnění i jednoho jediného pokusu za těchto okolností v sobě skrývá hned dvojí nebezpečí: jak pro badatele, tak i předmět studia."
Mendelovy dopisy Nägelimu, 18. dubna 1867

Výstava "Génius genetiky, oslava Gregora Mendela vědou a uměním" se veřejnosti otvírá v úterý 21. května a bude přístupna po dobu jednoho roku. Umělci, vědci, architekti a kurátoři z celého světa společně s Opatstvím sv.Tomáše v Brně zrealizovali jedinečnou expozici, která vzdává hold otci moderní genetiky. Vypráví příběh života a práce augustiánského řeholníka, který v šedesátých letech devatenáctého století prováděl pokusy s hrachem a objevil zákony, které řídí dědičnost. Výstava vykresluje historické období, kdy genetický výzkum Gregora Mendela vedl k revolučním objevům v biologii a následně i medicíně, a tím se bezprostředně dotýká našeho kažodenního života.

Výstava se ve třech sekcích zaměřuje na Mendelův život, zázemí a motivace; výzkum a metody; experimenty v historickém kontextu své doby a objevení buněčné teorie. Tyto sekce jsou doplněny bohatou historickou dokumentací, která obsahuje vědecké nástroje, knihy s mendelovými poznámkami, dopisy, fotografie a plány skleníku v opatství, kde prováděl své pokusy.

Expozice spojuje historická témata s interaktivní počítačovou technikou a současným uměním. Mendelovy revoluční vědecké myšlenky tu budou rovněž zachyceny formou videoprojekce. Návštěvník se proto může těšit na jedinečný interaktivní zážitek. Mimo to je výstava i v on-line podobě na internetu.

"Doufáme, že výstava vrhne světlo na osobnost, která přišla z neznáma, začala z ničeho a měla jen nepatrnou podporu a uznání ve svém bádání. K ocenění jeho práce došlo až po smrti. Během svého života pracoval bez jakékoliv víry v úspěch a touhy po společenském uznání, bez snahy, aby se o něm četlo nebo aby předváděl své objevy vědecké obci. Zemřel nejen jako člověk zklamaný, ale jeho práce byla zničena z důvodu absolutní neznalosti a zášti. Byl odmítnut těmi, kteří mohli rozumět důležitosti jeho práce a byl milován těmi, jejichž životy byly obohaceny jeho praktickými radami a jeho pozoruhodnou schopností být lidský", řekla Eva jiřičná architektka výstavy. "O 200 let později jeho práce ohromuje svět. Vycházejíc z Mendelových počátečních pokusů s hrachem, pracují nyní vědci neustále na rozšíření limitů, které by mohly mít za následek nenávratné změny pro lidstvo a pro kvalitu našich životů v budoucnosti. Nejpozoruhodnějším faktem je, že to jsou právě vědci, kteří prožívají úspěch jaký se Mendelovi nikdy nedostal, kteří přišli s návrhem vzdát mu poctu, připomenout význam malého muže za tím vším. V tvrdém profesionálním světě, kde ego jedince je na prvním místě, je to obdivuhodná pocta člověku, akt pokory a velkorysosti, opravdové lidské gesto", dodala.

Výstava je členěna do tří částí:

Mendel - člověk a mysl
Kdo byl Mendel? Odkud plynul jeho zájem vyvinout v oblasti přírodních věd novou metodu? Odpovědi na tyto otázky přinese bohatě dokumentovaná exkurze do epochy před Mendelem, která návštěvníka rovněž seznámí s okolnostmi, které Mendela ovlivnily, i s jeho vizemi. Nebudou chybět ani předměty jeho osobní potřeby.

Matematika dědičnosti
Tato část výstavy se věnuje otázce, jak vůbec došlo k objevu zcela převratných metod bádání. Nejdůležitějším impulsem bylo Mendelovo široké vzdělání, které zahrnovalo obory jako fyziku, matematiku a statistiku. Jeho zájem však ještě přesahoval zmíněné oblasti a týkal se i chemie, astronomie a meteorologie. Zcela nová myšlenka použít v biologii v souvislosti se zákony dědičnosti matematiku a pro analýzu biologických procesů využít teorii pravděpodobnosti, představuje počátek klasické genetiky. Mendelovy přírodovědné studie dokládají jeho zájem jak o pozorování a klasifikaci jevů, tak i o podchycení zásad jejich organizace.

Přírodní vědy se na výstavě představují jinak, než je obvyklé: vizuální a interaktivní formy prezentace osloví smysly i pocity návštěvníků a živou formou jim přiblíží zdánlivě obtížná a složitá témata jako matematické zákonitosti v taxonomii a genetice.

Záhada generací a vznik buňky
Co vlastně Mendel objevil? Jak došlo k jeho objevům? V čem spočívalo spojení mezi jeho bádáníma vývojem buněčné teorie? Jaké bylo jeho pojetí živých forem v přírodě a jak smýšlel o Darwinově evoluční teorii? Do jaké míry byl Mendel uznáván svými současníky, především v cizině? Jaký význam mají jeho objevy dnes a čím nás jeho výzkumy oslovují v současnosti?

Díla současných umělců, kteří jsou zastoupeni na této výstavě, se vztahují k Mendelovým objevům z pohledu dneška. Jeho práce se tak ozřejmují v nových uměleckých souvislostech a lze je interpretovat i s ohledem na nové sociální skutečnosti.

"Génius genetiky" by zároveň měl být víc než jen souborem výstav. V roce 2004 má být v Brně otevřeno mezinárodní vědecké centrum a muzeum genetiky. V této době by měla být dokončena rekonstrukce Mendelovy zahrady a její areál zpřístupněn veřejnosti.