Velká žlutobílá vatikánská vlajka se třepotá na vrcholu vznosné guatemalské katedrály jako předzvěst návštěvy papeže Jana Pavla II, který má do této nejlidnatější země Střední Ameriky přicestovat dnes, píše agentura Reuters.

Ale na hlavním náměstí před katedrálou to nevypadá, že by se konaly nějaké přípravy pro přijetí papeže. Přestože májská většina praktikuje podivnou směs katolické a lidové víry s prvky májských ritů, je víra v Guatemale převážně římskokatolická.

Spousta lidí z 12 milionové populace - některé průzkumy uvádějí až 30 procent - však opustila katolickou víru a přešla k víře evangelické, která je pro ně svobodnější a bližší. Každou neděli přicházejí na hlavní náměstí protestanští kazatelé a kočovné hudební spolky z evangelických kostelů. Shromažďují se ve stínu katolické katedrály k hlučným modlitbám a setkáním, která mají obnovit tradici.

"Dostanu se do nebe, dostanu se do nebe!" křičí do mikrofonu mladá májská dívka v tradičním mnohobarevném oděvu, ze široce otevřených očí jí tečou slzy a to všechno doprovází čtyřčlenná kapela. Několik dalších májských žen leží na hromadě okolo ní a neutišitelně pláčí při odříkávání modlitby.

K této dramatické přeměně přispělo více než století práce amerických protestantských misionářů, projekt humanitární pomoci, který zorganizovaly evangelické kostely po zemětřesení v roce 1976 a také občanská válka v letech 1960-96. Nyní má Guatemala nejvyšší procento protestantů ze všech jihoamerických katolických zemí.

V jednom sálu na předměstí Guatemaly skáče 2000 lidí v rychlém rytmu desetičlenné kapely, křičí, hvízdají a mávají rukama ve vzduchu. Na jevišti se s tamburínami v tanci točí čtyři mladé dívky ve splývavých karmínových šatech s šátky na hlavách a s blyštivými zlatými opasky. Když hudba skončí, zpěvák vykřikne: "Je skvělé velebit Boha tak, jak jsme to právě udělali!". Ozve se "Haleluja" a souhlasné pokřiky. Potom přijde čas k modlitbě, všichni si lehnou na zem a usedavě se rozpláčí pod vlivem Svatého ducha.

Až na několik výjimek jsou všichni věřící v kostele Eben-Ezer pokřtění katolíci, kteří přešli na protestantskou víru, protože už se cítili být unaveni tím, co označují jako jejich zděděný náboženský zkostnatělý tradicionalismus, zaměřený jen na uctívání obrazů a soch svatých a Panenky Marie. "Byla jsem katolička, ale zjistila jsem, že mi lhali," říká Lucy de Brolo. "Chodívala jsem přes dvacet bloků do prázdného kostela, kde to bylo cítit svíčkami a kde mi tvrdili, že Svatý duch žije v krabici," říká a má na mysli schránku, kde jsou uchovávány posvěcené ostatky Ježíšova těla.

Další "znovunarození" hledají jinou cestu, jak se spasit před hříchy než jim nabízejí zpovědnice. Májský indián Domingo Lux hlídá vstupní dveře "Kostela Boha, krále všech století" v obávané guatemalské čtvrti Gallito, která je plná drog a násilí. Lux říká, že poté, co utekl před násilím občanské války v západní quechuánské oblasti, stal se nejlepším zlodějem aut ve městě. Ale od té doby, co přešel na protestantskou víru, všechno se změnilo.

"Chtěl jsem umřít, ale oni mi řekli, že Ježíš se mnou má jiné plány. Teď jsem šťastný a svobodný," říká, zatímco dva tucty Májů naříkají uvnitř garáže s plechovou střechou, ve které je provizorní pódium a několik neuspořádaných řad dřevěných lavic.

Papež Jan Pavel II bude na své třetí návštěvě Guatemaly svatořečit bratra Pedra de San José Betancourt. První dvě návštěvy uskutečnil v letech 1983 a 1996. "Proč uskutečnil papež tolik cest do tak malé země?" ptá se Sergio Enríquez, pastor Eben-Ezeru. "Musí to být proto, že je tu tolik lidí, kteří se odvrací od víry."

Ale i přesto pomalu zachvacuje Guatemalu přednávštěvní horečka, která se projevuje vatikánskými vlaječkami na autech, přívěšky a plakáty s podobiznami papeže a bratra Pedra, které se prodávají na každém rohu. Očekává se, že svatořečení na bývalé závodní dráze se účastní 500.000 lidí.