Adventní odpoledne s prof. Tomášem Halíkem

V úterý 3. prosince proběhla v Brně zajímavá akce – Adventní odpoledne s prof. Tomášem Halíkem. Na jeho uspořádání se podílela řada organizací: Evropská akademie pro demokracii, Junior klub křesťanských demokratů, Brněnský akademický klub, Moravsko-slezská křesťanská akademie a jako mediální partner i Magazín ChristNet.eu . Akce začala ve 12:15 hod. mší svatou, kterou Tomáš Halík sloužil v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Jezuitské ulici.

Dalším bodem na programu pak byla prezentace a podepisování nové Halíkovy knihy Co je bez chvění, není pevné v knihkupectví Barvič a Novotný na České ulici. Tam autor shromážděným příznivcům napřed několika slovy sdělil, co mohou očekávat od jeho nové knihy, ve které popisuje, jak zážitky z cest po všech kontinentech naší planety, včetně expedice do Antarktidy, tak i představuje své úvahy nad širokým spektrem problémů. Nabízí osobní zkušenost náboženského hledání i filozofické, teologické nebo sociologické pohledy na náboženství, mezináboženský dialog a současnou civilizaci. Přestože se jeho kniha, jak autor dále uvedl, zabývá z velké části náboženstvím. Není programově určena pouze věřícím, ale všem lidem, ochotným se otevřeně zamýšlet nad problémy současného světa i vlastního osudu.

Po tomto krátkém projevu následovala samotná autogramiáda, při níž se více jak hodinu táhla dlouhá fronta zájemců o podpis celým obchodem a dokonce i docela daleko na ulici. Dlužno ovšem podotknout, že frontu rozhojnili i někteří zejména starší občané, kteří podlehli frontovému reflexu, vytrénovanému dlouhými roky života ve společnosti nedostatku...

Celá akce vyvrcholila večerní přednáškou Tomáše Halíka v aule Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Pořadatelé mohli být spokojeni, protože i zde se sešlo velké množství lidí všech generací, kteří do posledního místa zaplnili sál, (jak už při podobných akcích bývá zvykem, mnoho posluchačů sedělo i na schodech, přestože, což je zasvěceným dobře známo, zdejší schody v tomto ohledu nevynikají přílišným komfortem) . Svou přednášku "Politické aspekty náboženství a identita Evropy" uvedl Halík zdánlivě paradoxní tezí, kterou pak dále rozvíjel a vysvětloval: "Náboženství dnešní Evropy již není křesťanství a křesťanská víra již není náboženstvím". Hlavním cílem jeho přednášky pak bylo osvětlit rozdíl mezi náboženstvím a vírou a snažit se pomocí sociologických a historických zkušeností a znalostí vysledovat minulou i současnou identitu Evropy. Na počátku své přednášky si Halík položil několik zásadních otázek: co je to vlastně náboženství, resp. jakou funkci plnilo a plní ve společnosti, a co je to víra – jak se od náboženství liší a jakou funkci plní ona, jak moc jsou náboženství a víra spojeny a jak zasahují do politického a veřejného života.

Východiskem mu byl předpoklad, že jak náboženství, tak politika jsou antropologické konstanty dané každému člověku, jen více či méně rozvíjené. Náboženství je pak z hlediska své funkce mimo jiné to, co konstituuje a integruje - "to, co integruje společnost je jejím náboženstvím." Křesťanství tak skutečně bylo oním náboženstvím Evropy a tvořilo její identitu, ale v době již dávno minulé. Postupně bylo nahrazeno vědou, která "ve své době" byla lidem bližší, srozumitelnější a v osvícenském věku emancipace člověka lépe odpovídala potřebám společnosti. Náboženstvím současné Evropy však už není ani věda, která se díky vlastní specializaci a profesionalizaci většinové společnosti oddálila a stala se výlučným prostorem vědců a specializovaných odborníků. Současným integrujícím svorníkem euroamerické kultury jsou, podle Tomáše Halíka, média, která sice nejsou realitou sama o sobě, ale realitu reprodukují, čímž ji jako takovou vytváří.

Otázku, jakou roli hraje na tomto globálním trhu zboží a idejí křesťanství, není jednoduché odpovědět. Přestože již křesťanství není náboženstvím Evropy, je s ní nedílně spjato, prostupuje jejími dějinami a přetváří ji. Jak však Halík nakonec zdůrazňuje, stejně jako stát již nemá v demokratickém, občanském státě monopol na politiku, nemá ani církev monopol na náboženství. Křesťanství se tak stává pouze jednou z možných alternativ, která sice může nabídnout hlubokou duchovní a mravní dimenzi, ale už ne jako všeobjímající "náboženství", ale jako "pouhá" cesta, často dosti strmá a úzká."