Působil jste necelý rok jako farář Církve československé husitské v Hradci Králové . Jak Vy sám hodnotíte toto působení?

Věřím, že mé krátké působení přineslo určité plody. Křest přijalo 5 lidí, vedl jsem také 2 přípravy k manželství. Občanské sdružení GALACIE mi pomáhalo při kříšení života ve svěřené obci. Smutné bylo, že mne odvolali na základě fiktivních stížností právě ve chvíli, kdy už se mohly sborové aktivity začít výrazněji rozvíjet díky nově příchozím sestrám a bratřím. Myslím, že by také neměla zapadnout skutečnost, že Sbor kněze Ambrože za uplynulých pět let hledá již šestého faráře.

Poté jste byl ze své funkce odvolán. Na diskusích webu ChristNet.eu bylo uvedeno několik důvodů vašeho odvolání. Jedním z důvodů byla i vaše sociální činnost. To mi přijde jako zvláštní důvod. Jak se na to díváte Vy?

Všechno začalo drobnými nepříjemnostmi, které jsou asi všude. Asi nebylo příliš šťastné, že jsem dostal jako sekretářku manželku bratra biskupa. Byla příliš dlouho na mateřské dovolené a neměla dostatečné zkušenosti s tím, co je to být v zaměstnání. Domnívala se asi, že ji budou poslouchat jako její manžel doma. Potom se ještě přidala tchyně bratra biskupa...

Uznávám, že by to snad mohlo být spíše úsměvné, kdyby tím mé nepříjemnosti v náboženské obci končily. Pak ale přišly další a další nepříjemnost. Mám takový pocit, že se objevily v souvislosti s tím, když jsem začal projevovat zájem o to, aby firma RegulTech uvolnila prostory, které má v budově fary v pronájmu. Chtěl jsem, aby tyto prostory byly využity pro chráněnou dílnu (pro fyzicky handicapované občany) a pro zřízení internetové kavárny pro seniory.

Z nějakého důvodu jsem ale těmito kroky zkřížil zájmy tajemníka diecíézní rady K. Potočka. Pak už to běželo neuvěřitelně rychle. Během několika týdnů, na základě velmi podivně vedených jednání, v hrubém rozporu s právním řádem naší církve byl dán návrh na mé vyloučení ze služebního poměru Církve, což znamená, lidově řečeno, okamžité vyhození.

Podle informací Magazínu ChristNet.eu jste měl být za svou činnost v Hradci Králové napomenut i biskupem vaší církve? Co vám bylo vytýkáno?

Nejsmutnější na celém mém případu zůstane fakt, že jsem vlastně velmi dlouho nevěděl, co je mi vytýkáno. Na každém setkání Diecézní rady byly měněny výpovědi a také mé prohřešky, kterých jsem se měl dopustit. Připadal jsem si trochu jako hlavní hrdina Kafkova Procesu. Oficiální důvod jsem se dozvěděl až z rozhovoru reportáže uveřejněné v Hradeckých novinách. Prý jsem neoprávněně uzavíral dohody a tím značně poškodil církev.

Snad by bylo dobré konkrétně uvést, o jaké dohody se ve skutečnosti jednalo, a v čem údajné "poškození" církve spočívalo. Na Diecézní i Ústřední radě se nejvíce argumentovalo dohodou, kterou jsem signoval bez vědomí členů Rady starších, ve které potvrzuji, že jistá středoškolačka bude moci vykonat v naší náboženské obci potřebnou charitativní praxi. Nevím, jak jsem touto dohodou mohl vůbec poškodil náboženskou obec, či kohokoli jiného, zejména, když se tato praxe vůbec nerealizovala a dohoda tak v platnost nikdy nevstoupila.

Druhá dohoda, kterou, jsem údajně poškodil církev, bylo písemně potvrzené zapůjčení několika nepoužívaných židlí do sboru v Úvalech. Poškození církve asi spočívalo v tom, že věřící v Úvalech dostali možnosti při bohoslužbě sedět.

Třetí, a poslední dohoda, byl dokument, kterým jsem potvrdil převzetí částky 10.000 Kč od magistrátu Hradce Králové určených na výstavu Malířů malujících ústy a nohama. Poškození církve podle příslušných orgánů spočívalo v tom, že toto potvrzení nemohli spolupodepsat další členové Rady starších.

Je samozřejmé, že jsem měl jako farář a člen Rady starších podpisové právo. Snad jen na dokreslení dodám, jak se nadřízené orgány o těchto mých údajných prohřešcích dozvěděly. Žádná oficiální kontrola ve farním úřadě nikdy neproběhla. Asi to bylo tak, že v mé nepřítomnosti někdo, kdo měl klíče k dispozici, vnikl do mé kanceláře, a dlouho hledal, co by tam na mě našel.

Také mi byla opakovaně vytýkána nízká efektivita práce v náboženské obci Hradec Králové. Dobře. Možná jsem měl pracovat více. Dnešní stav je však takový, že mé pracovní povinnosti převzalo 5 lidí a většina z nich je zastává na plný pracovní úvazek!

V sobotu 10. ledna jste měl na toto téma pohovor na ústředí vaší církve. Změnilo se něco?

Pod nátlakem okamžitého vyloučení ze služeb církve jsem měl jen možnost převzít zdevastovanou náboženskou obec v Městci Králové. Věřím, že za pár let by to tam mohlo být dobré.

Druhou část rozhovoru s Jaroslavem Bajerem si budete moci přečíst v Magazínu ChristNet.eu ve středu.