"Dnes začíná naše spasení a zjevuje se odvěčné tajemství. Syn Boží stává se Synem Panny Gabriel  zvěstuje milost. Proto i my s ním k Bohorodici volejme: Zdráva buď milostiplná, Pán s Tebou!" Takto zní  tropar ke svátku, jejž slaví pravoslavná církev 25. března starého kalendáře, tedy podle současného (gregoriánského) kalendáře 7. dubna.

Zvěstování patří k nejdůležitějším svátkům
Svátek Zvěstování Přesvaté Bohorodice patří k velkým svátkům, dokonce ho řadíme mezi dvanáct nejvýznamnějších během roku, svým významem je řazen dokonce téměř na úroveň svátku Kristova Narození nebo Zjevení Páně.

Oslava tohoto svátku je tím slavnostnější, čím více se přibližuje ke dni Pachy - Velikonoc. V letošním roce 2004 jej slavíme jen několik dní před Kristovým Vzkříšením, uprostřed závěrečného týdne Velkého postu, tedy uprostřed Strastného týdne.

I když připadá na den přísného postu, nikdy se nevynechává, vždy je třeba jej náležitě oslavit: přísný půst se zmírňuje. Ustanovení oslavy svátku na 25. den měsíce března (samozřejmě podle juliánského kalendáře) vychází ze starobylé tradice Církve, která říká, že právě 25. dne měsíce došlo i ke Vtělení Krista.

Nejstarší osudy svátku
Ze starých dob známe několik různých jmen tohoto svátku: "Početí Krista", "Zvěstování o Kristu", "Počátek vykoupení" či "Andělovo zvěstování Marii". Teprve ve 4. století byl jednou provždy ustálen v Církvi jeho současný název - "Zvěstování Přesvaté Bohorodice".

Již sv. Athanásios Alexandrijský o něm hovoří jako o svátku obzvláště významném, neboť nám připomíná počátek Božího plánu spásy všech lidí. V době těžkých zápasů Církve s jejími nepřáteli v 5. a 6. stol. docházelo ze strany různých heretických hnutí ke snaze umenšit význam tohoto svátku a ponížit osobu Bohorodičky a spolu s ní i událost Kristova Vtělení.

V reakci na tyto útoky Církev ještě více zvelebila bohoslužebné oslavy svátku Zvěstování. Proto vznikly mnohé církevní písně různých autorů, oslavující tajemství Kristova narození z Přesvaté Bohorodice. Už v 8. stol.složili sv. Jan Damašský a sv. Theofan, metropolita Nikejský, kánon k tomuto svátku, který se zpívá dodnes.