Seznamka
Co se týče vystoupení na Velehradě, není úplně přesné, že jsem vyjádřil přání tam koncertovat, ježto vskutku nevím, s jakou vlastní písní bych tam měl vystoupit. Druh mojí muziky považuji pro tuto akci spíše za nevhodný, na Velehradě by ostré tóny protestujících kytar spíše narušily pokojnou atmosféru. Těm, kteří mou muziku znají je to určitě jasnější. Pokud jde o prezentaci nadace Malina, bylo nám to nabídnuto a my jsme to s radostí přijali. Ne naopak.
Rád bych uvedl, že k setkání se Zibim Czendlikem nedošlo tak úplně jednoduše, jak je to popsáno. I toto bych rád uvedl na pravou míru:
M. Kocián - bývalý narkoman a člen skupiny Lunetic - a J. Ali bývalý dealer drog kurdského původu mě požádali, zda bych jim nepomohl s LP deskou. Než jsem se rozhodl (neboť obě osoby byly z mého pohledu poněkud atypické), chtěl jsem se s nimi setkat osobně. M. Kocián navrhl neutrální půdu - faru Zibiho Czendlika, se kterým mě chtěl seznámit. Nevím jak to prezentoval Zibimu, nicméně toto je pravdivý pohled z mé strany.
Jen pro informací - desku jsem jim samozřejmě udělal, protože na mě působili jako fajn kluci, kteří chtějí změnit život.
Dále bych se chtěl jen krátce vyjádřit ke kritickým slovům Tomáše Halíka, mohutně pobízeného redaktorkou LN, která vytrhovala věty z kontextu, jak to tito novináři s oblibou dělají.
Říkat slova typu - pan biskup Malý se musel stydět - to je trochu podlý způsob vyjádření. Nebylo by hodnější intelektuála typu Tomáše Halíka nechat tyto věty vyslovit přímo pana biskupa? Je to trošku ostuda, používá-li pro podložení vlastního názoru jméno a pocity vysoké duchovní autority, které jí ovšem bez jejího vědomí vnucuje.
Dále bych označil za hloupý Halíkův výrok o tom, že cesta přetavit agresivitu v budující sílu je složitý proces a z mých úst zní nedůvěryhodné, neboť jsme se Tomáše Halíka pokusili již v lednu s Mgr. Zámečníkem kontaktovat kvůli vzniku OLT i kvůli Vyšehradu. Přišla nám od něj velice úsečná odpověď, ve které nám bylo dáno na srozuměnou, že má na nás v podstatě pár minut (korespondenci můžeme doložit). Obrátili jsme se tedy na Vojtu Kodeta, který se nás okamžitě ujal a kterému za to děkujeme. Podle jeho vlastních slov mu Vyšehradská akce trapná a křečovitá nepřišla. Naopak - tím méně nedůvěryhodná.
Označil jsem odpověď Tomáše Halíka jako sebestřednou a nadutou zejména proto, že zjevně existuje druh řeči, které on nerozumí. Stejně jako já nerozumím řeči fyziků či hantýrce kolotočářů. Nicméně tomuto druhu slova - tedy tak, jako na Vyšehradě - rozumí v ČR desítky tisíc lidí, mezi nimiž by bylo možné najít značně množství velice problémové mládeže.
Toto - tedy dle Tomáše Halíka slova křečovitá a trapná - jsou pro ně srozumitelná slova s obsahem, který je oslovuje a třeba přibrzdí. Zejména je však upozorní na to, že je možné a nutné zamyslet se nad složitějšími tématy, které by jinak ignorovali. Tomáš Halík pase ovečky a dělá z nich ovečky. Já pasu také vlky - neboť jsem jím sám býval - a snažím se z nich dělat alespoň lidi. Je to práce těžká, nevděčná, ale nádherná. Proto si za ní stojím, proto mi stojí za to občas odpovědět, a proto budu v tomto smyslu pokračovat dál tak, jak uznám za vhodné. Tito lidé nikdy řeči Tomáše Halíka neporozumí, avšak to není důvod k zatracování.
Já - tzv. primitiv, bych si nikdy nedovolil panu profesorovi vyčíst, že hovoří příliš sofistikované a školsky, takže mu veliká část sekulárních lidí vůbec nerozumí. Nedovolil bych si to proto, že bych to považoval za naduté a sebestředné. Proto bych rád vyzdvihl statečnost biskupa Malého, neboť on se místo poštěkávání vydal z povzdálí přímo mezi vlky, aby se snažil porozumět jejich vytí. A představte si ten údiv - náhle se stírá rozdíl mezi vlky a ovečkami a komunikují spolu lidé, kteří k sobě nacházejí cestu, hledají porozumění a lásku, hledají lidství a nacházejí.
Na závěr bych rád upozornil, že namísto "bývalý skinhead", by se novináři mohli klidně zaměřit i na tituly jako třeba "skladatel", "textař", "závodník", "zpěvák", "herec", "zakladatel nejvýznamnější nadace v oblasti prevence silničního provozu", "producent" či "podnikatel".
Ono je to ale asi zajímavější, zmiňovat u šetatřicetiletého otce tří dětí jako hlavní titul poměrně krátké skinheadské období, které trvalo od 17 do 22 let. Nicméně pořád se ptám pro koho je to dobře a nemohu na to přijít, protože mě nic logického nenapadá.
Tento příspěvek je reakcí na článek Opat a zakladatel řádu - zpěvák Daniel Landa. Autor se vyjadřuje také k některým pasážím rozhovoru Tomáš Halík: Hrozí nám návrat k normalizačnímu alibismu, který vyšel v Lidových novinách.
