Dámy a pánové, nechci vás urazit;
mé jméno je Leonard a chci říct,
že jsem houmles. Ne že bych chtěl,
ale stal jsem se jím. Seděl
jsem v lochu patnáct let,
dlouho, předlouho na počet.
Zabil jsem chlapa, ve vzteku,
znásilnil mi sestru za breku,
bylo jí čtrnáct. Zašili mě hned
na předlouhých patnáct let.
Dámy a pánové, když mě pustili,
máma s tátou už tady nebyli,
dům dostal brácha, mně zůstal pláč.
Svět si teď myslí, že vrah jsem a rváč,
bez práce, bez střechy je ze mě žebrák.
Dejte mi, prosím vás, dejte mi čtverák,
nebo aspoň cent, Bůh ať vám žehná,
není to snadný prachy na jídlo sehnat.
A vám, kteří mi nic dát nechcete,
ať také Bůh žehná, kdekoli na světě.
