Úvodní část rozhovoru s psychologem Jeronýmem Klimešem naleznete zde.

Ve svém článku tvrdíte, že 67 % farností v pražské arcidiecézi je neobsazených. Věříte tomu, že kdyby jich bylo více obsazených, že by přibylo i věřících?

Nejde o kvantitu, ale o kvalitu. Filtr v podobě celibátu a seminářů v době chronického nezájmu o kněžství zachytává a produkuje exoty a podivíny. Od kněží vzešlých z místních komunit, kteří jsou zralí dospělí muži, očekávám, že budou víc při zdravém rozumu. Například náš farář při kázání dlouze mudrcuje, zda zlo je nedostatek dobra či naopak substantia sui generis, zatímco farnost žije tím, že vlak zabil osmnáctiletého kluka, který usnul na kolejích, a trápí ji úplně jiné otázky a pohledy na zlo, než je privatio boni.

Jaký má podle Vás smysl trvalé jáhenství?

Velký, ale nejedná se jen o jáhenství. Jde především o to obnovit tzv. církevní ustanovení. Život církve vyvěrá ze mše, tedy i působení laiků ve světě musí též nějak vyvěrat ze mše a do ní se vracet. Pokud někdo vede "spolčo", tak by pro tuto činnost měl být ustanovený, a to vhodným liturgickým úkonem při mši. Stejně tak plody své práce by mělo společenství přinášet zpět farnosti tím, že o nich opět při mši pohovoří. Aby z jejich práce měli užitek všichni. To samé platí i pro učitele náboženství a jiná povolání. Dnes vznikají paralelní struktury, které se vydělují ze života zbytku farnosti. (pozn redakce: J.Klimeš o tom napsal článek, který najdete na adrese: http://www.sweb.cz/jeronym.klimes/clanky/teologie/institut.htm.)

Nedávno skončilo druhé zasedání Plenárního sněmu katolické církve. Očekával jste od něho, že přinese něco podstatného do života českých katolíků?

Myslíte realistická očekávání či má zbožná přání?

Tak tedy jinak. Kdybyste měl stručně zhodnotit jeho výsledky…

Já jsem tam osobně nebyl, ale slyšel jsem, že děkan KTF v Praze prof. Armbruster, SJ, tam na konci předložil svoji vizi budoucí církve o dvou skupinách kněží - těch udržovacích, starších, ženatých a těch misijních. Myslím, že by bylo dobře, kdyby tuto vizi publikoval i veřejně. Je jedno, že biskupové ignorují nějakého Klimeše, ale snad nebudou ignorovat "vlastní" lidi, když jim říkají jinými slovy totéž.

Co říkáte na nejnovější americké výzkumy, které říkají, že násilí na televizní obrazovce má minimální dopad? Věříte, že toto tvrzení je platné pro všechny?

Jej, jak staré jsou tyto "nejnovější" výzkumy? Já jsem naopak četl, že se podařilo prokázat, že děti, které se dívají pravidelně na televizi čtyři hodiny denně (tedy pouhé sledování televize), mají významně vyšší sklony k agresivitě a kriminalitě. Tedy škodlivý vliv televize je již vcelku bezpečně prokázán stejně jako škodlivost kouření či rozvodů, což dřív nebylo. Přeci jenom výzkumné metodologie se zpřesňují.

Má tedy násilí na obrazovce pouze negativní účinky na své diváky? Ve Vašich starších textech jsem si totiž našel, že násilí a sex ve filmu mohou působit jako autostimulace…

Ano, ale právě autostimulační techniky jsou často škodlivé. Násilí na obrazovce je fantazijní násilí, a to též není bez vlivu na lidské chování. Na děti má tím větší negativní vliv, čím horší je rodinná situace. V kvalitních fungujících rodinách je působení televize minimální, ale u nefunkčních je výrazné.

Foto "základy basketballu": archiv J. Klimeše

Pracujete jako psycholog. Kdybyste měl krátce popsat, co nejvíce trápí lidskou duši, co by to bylo?

Jak by řekl náš farář: "Privatio boni." (rozesměje se)

Kdyby Jeroným Klimeš nebyl psychologem, čím bych chtěl být?

Kvantovým fyzikem, eventuálně molekulárním biologem, alespoň by se už konečně pořadně naučil matematiku.

V současné době se Vaše tělesná schránka pere s vážnou nemocí. Nacházíte na svém zdravotním stavu i něco pozitivního?

S trochou vtipu se dá říci, že chemoterapie je takový elixír mládí namixovaný s deodorantem. Omladí vás na deset let. Nemáte chlupy, fousy, beďáry, zájem o sex a vyhubí i potní bakterie, takže zmizí i charakteristický tělní pach. Jen to břicho nezmizelo... (úsměv)

Děkuji za rozhovor a držím Vám společně s čtenáři ChristNet.eu palce, aby léčba byla úspěšná.

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš Ph.D. - po gymnáziu ve Vimperku se zaměřením na elektroniku vystudoval hydrogeologii na PřF UK. Po revoluci se podle svých slov „omylem studijního oddělení dostal na psychologii“. Diplomová práce byla o pastorální psychologii, disertační o partnerských vztazích (celé texty naleznete pod odkazy). Pak učil psychologii na policejní škole, lékařské a filosofické fakultě, prověřoval zájemce o adopce, testoval reklamu pomocí oční kamery, pracoval pro Ombudsmana atd. Jeho největší radostí je rodina - žena Michaela, která studuje teologii, a dcera Judita, která studuje lezení.