Ke zprávě o rozsudku smrti na Saddámem Hussajnem se jako jeden z mála osobností Římské kúrie vyslovil bez problémů kardinál Renato Raffaele Martino, předseda Papežské rady iustitia et pax: „Mám za to, že trestat zločin jiným zločinem, jakým je zabití z pomsty, znamená, že jsme dosud ve stavu smýšlení ´oko za oko, zub za zub!´ Mějme se na pozoru!“

Jestliže vatikánský státní sekretář Tarcisio Bertone, i ředitel Tiskového sálu Svatého Stolce, Federico Lombardi se rozhodli pro „no comment“, Vatikánský rozhlas - ústy místoředitele prestižního jezuitského časopisu La Civiltà Cattolica. Michele Simoneho S.I., - vyjasnil, že „situace v Iráku se tímto rozsudkem smrti nevyřeší“. „Mnoho katolíků je spolu s námi proti principu rozsudku smrti. Navíc v situaci, jaká panuje v Iráku, kde rozsudků smrti jsou denně stovky, přidávat další není k ničemu. Jistě, podle obecné mentality Iráčanů, by se nevynesení rozsudku smrti – snad s ohledem na vnitřní politiku, považovalo ta privilegium, protože úmrtí jsou dnes na denním pořádku. Ovšem zachránit život, což neznamená souhlasit se vším co Saddám vykonal – je vždy pozitivním činem.“

Na stejné vlnové délce pak promlouval i otec Justo Lacunza, rektor Papežského institutu arabských a islámských studií (PISAI), podle něhož rozsudek smrti se v tomto daném okamžiku vystavuje riziku, že bude ´kontraproduktivní´, s ohledem na to k čemu dojde v následujících dnech.

Navíc, jak dodal Lacunza– „v principiální rovině by se snad dalo říct, že není prostor, než pro trest smrt. Ovšem náš reálný život, totiž osobní, rodinný, kolektivní a společenský, politický, náboženský a kulturní se ubírá a uhání po kolejích reality. Osobně si myslím, že odsoudit na smrt toho, kdo byl po mnoho let iráckým prezidentem (a s nímž spolupracoval Západ, evropské země, Amerika, různé země Asie, Středozemí a Afriky, a koneckonců celý svět), není správnou cestou jak dospět k nalezení skutečného vyřešení toho, k čemu dochází v Iráku“.

Svůj názor na rozsudek smrti pro Saddáma Husajna můžete vyjádřit zde.