Dvě minuty ticha, modlitba, kterou bylo možné vyčíst z pohybu rtů Benedikta XVI. a imáma Modré mešity. Pochopitelně odlišné modlitby, a přece k nim vyzval papež. Byl to on, kdo v odpověď imámovi, který mu během návštěvy nejslavnější mešity Istanbulu ukázal knihu islámských modliteb se slovy, že „každá muslimská modlitba začíná Alah, přičemž Alah je jméno Boží“. Papež položil ruku na knihu a vyzval k modlitbě. V té chvíli měl po boku mirhab, znamení, které označuje směr k Mekce.

Modlitba s  imámem Modré mešity

Ředitel tiskového sálu Svatého Stolce, P. Federico Lombardi, pak o této chvíli „osobní a niterné modlitby“ prohlásil: „zdá se mi, jakoby Řezno vydalo plody pro dialog mezi křesťanstvím a islámem, ve smyslu vážnosti a hloubky, snahy po hlubším objasnění jak na jedné, tak na druhé straně. Mám za to, že těmito kroky a dnešní návštěvou se dosáhlo velkého pokroku“.

Gesto Benedikta XVI. má významného předchůdce v modlitbě Jana Pavla II. v mešitě Ommayadů v Damašku, i když tam se uskutečnila na místě, které se tradičně označuje za hrobku Jana Křtitele. K „meditaci“ došlo během odpoledne, které bylo věnováno třem odlišným místům, spjatým s náboženstvím: Hagia Sophia – kdysi chrám Boží Moudrosti, potom mešita a dnes muzeum, Modrá mešita a nakonec arménská katedrála Panny Marie.

Při prohlídce v  Modré mešitě

Událostí, která se zvlášť v Turecku očekávala s velkou pozorností, byla návštěva chrámu Boží Moudrosti, s ohledem na obavy islámských nacionalistů, že papež zopakuje gesto Pavla VI. a pronese na tomto místě modlitbu. Obavy panovaly i stran setkání s Armény, vzhledem k možné připomínce genocidy Arménů, kterou Ankara striktně popírá.

Návštěva mešity byla přídavkem k původnímu programu, s úmyslem uklidnit vztahy mezi katolíky a muslimy tím, že se prokáže gesto respektu vůči islámskému náboženství. Nepřímo to potvrdil i sám papež, když uvnitř mešity podotkl, že „tato návštěva nám pomůže společně najít způsoby a cesty pokoje pro dobru lidstva“. V tu chvíli docházelo k výměně darů: barevný reliéf s kaligrafickým obrazem holubice s olivovou ratolestí, který papeži věnoval muftí. Na mozaice, kterou svému vznešenému průvodci věnoval Benedikt XVI. jsou čtyři napájející se holubice. Sám Svatý otec pak vyložil symboliku daru slovy: „má to být poselství, připomínka návštěvy, která jistě neupadne v zapomnění“. A „dík za tuto příležitost k modlitbě“, dodal na závěr setkání, na něž se čekají reakce islámského světa.

Benedikt XVI. vstoupil do mešity po návštěvě chrámu Hagia Sophia. Přivítal jej velký muftí Istanbulu, Mustafu Cagrici. Papež si zul obuv, nesundal si pochopitelně náprsní kříž (pektorál), a vstoupil do mešity po boku svého průvodce a imáma mešity, kteří mu ukázali nádheru stavby. Sultan Ahmet Camii, známější jako Modrá mešita – podle barvy, která vévodí jejímu interiéru, je nepochybně nejslavnější posvátnou stavbou islámu v Istanbulu. Byla vybudována v roce 1600, a jistou dobu se tu scházeli turečtí poutníci, kteří směřovali do Mekky.

V chrámu Hagia Sophia

Mnohem starší je ovšem Aya Sofya, chrám Boží Moudrosti. Muslimové říkají, že je jediným kostelem, který Mohamed II., dobyvatel Konstantinopole, chtěl přestavět na mešitu. Základy původního chrámu položil císař Konstantin. Dvakrát však vyhořel a znovu byl vystavěn za císaře Justiniána v roce 532, který z ní učinil „nejskvělejší baziliku od dob stvoření“. Její stěny byly vskutku pokryty vzácnými mramory, drahocennými materiály a mozaikami – a co víc: ještě než byla zbudována bazilika svatého Petra v Římě, byla její kupole největší na světě.

Její umělecká ztvárnění přežila ikonoklasty i zabrání muslimy, ale v 18. století byla zabílena. V roce 1935 se mešita na přání Atatürka stala muzeem a tak je tomu dodnes. Už v roce 1847 se započalo s pečlivým restaurováním mozaikové výzdoby, probíhajícím dosud.

Skupiny islámských nacionalistů by chtěly, aby se budova znovu stala mešitou. Už nyní se kolem ní nacházejí některé muslimské dobročinné organizace. Benedikt XVI. vstoupil do budovy kolem 17h, provázen ředitelem muzea. Papež věnoval zvláštní pozornost mozaice, umístěné nad vstupní branou, na níž Konstantin a Justinián vkládají oba kostely (starý a nový) do rukou Marii a Ježíšovi. Podobný obdiv vzbudila mozaika, která uvnitř chrámu zobrazuje tvář Panny Marie. Reprodukce obrazu se nachází i na amfoře, kterou dostal papež darem. Při východu z mešity se Svatý otec na chvíli zastavil u skupiny muslimských postižených.

Poslední návštěva, která byla rovněž středem obav, směřovala do arménské katedrály Panny Marie. Benedikt XVI. zde byl přijat patriarchou Mesrobem II. Mutafianem, a hned u vchodu papeže vítali chlebem, solí, vodou z růží a kadidlem, tradičními symboly uvítání.

V pozdravné řeči se Benedikt XVI. dotkl i genocidy Arménů, když řekl: „Děkuji Bohu za víru a křesťanské svědectví arménského národa, předávané z pokolení na pokolení, mnohdy za skutečně tragických okolností, jakými byly ty, které jste zakusili v minulém století“.

Papež se zapsal do zlaté knihy v Hagia Sophia

Do zlaté knihy v Hagia Sophia, papež Benedikt napsal: „V naší odlišnosti stojíme tváří v tvář víře v jednoho Boha: ať nás Bůh osvítí a dá nám najít cestu lásky a pokoje“.

Související články o návštěvě papeže Benedikta XVI. v Turecku.