Nedávno jste se stal předsedou místní organizace v Týništi nad Orlicí, jakých úspěchů chcete v této funkci dosáhnout?

Tak za velký úspěch považuji již to, že jsem nejmladším předsedou místní organizace v celém Královehradeckém kraji. Mým velkým cílem, za kterým jsem se odhodlal jít, je snížit průměrný věk členské základny v Týništi a připravit kvalitní kandidátku do komunálních voleb. Ve městě, kde je KSČM tak drzá, že každý rok pořádá oslavy k 1. Máji, je potřeba akceschopnou KDU-ČSL jako skutečnou alternativu pro slušné občany. Politická strana nemá hájit zájmy občanů, ale svých voličů.

Jak to myslíte?

V poslední době se například hodně hovoří o „otevírání strany“, ale co to v konečném důsledku znamená? Pokud například začneme schvalovat zvýhodňování homosexuálů oproti ostatní populaci, dosáhneme toho, že nám možná pár homosexuálů zatleská a řekne si: to je dost. Ale rozhodně je to nepřiměje k tomu nás volit. Na druhé straně dosáhneme toho, že naštveme tu část voličské základny, která nás volí proto, že jsme jedinou stranou, která ještě nepřišla o rozum.

Je Vám dvacet dva let, co přiměje takhle mladého člověka ke vstupu do politiky?

Od střední školy jsem se o politiku zajímal. Protože jsem studoval obor Ekologie a ochrana prostředí, přemýšlel jsem o založení jakési strany zelených. Nakonec mě předběhl náš bývalý člen pan Bursík. S jeho programem jsem se ale neztotožňoval tolik jako s programem KDU-ČSL. Proto jsem se nakonec rozhodl pro vstup do Lidové strany a chci se podílet na jejím progresu. Především chci prosazovat náš konzervativní program založený na křesťanských hodnotách. Samozřejmě tento program nemůže oslovit většinu populace, ale voliči u nás už jsou víceméně stejně stabilně rozdělení, někteří volí levici, jiní pravici, a pak je tu skupina středových a konzervativních voličů, kteří nás volí právě pro tento program.

Pamatujete si, kdy přesně přišel ten impuls, kdy jste si řekl, že se pokusíte být politikem?

To si pamatuji naprosto přesně. Bylo to v sedmnácti letech, kdy jsem měl velice negativní zkušenost s útokem ilegálních přistěhovalců, kteří na mě zaútočili a okradli mě. Skončil jsem tenkrát dokonce v nemocnici. Díky jejich dobře mířené ráně do hlavy se mi vlastně „rozsvítilo“ v tom smyslu, že není možné řešit stárnutí populace azylem pro migrujícími mafiány, ale rozumnou rodinou politikou, kterou má v programu pouze KDU-ČSL.

V sedmnácti letech jste se však členem KDU-ČSL stát nemohl.

Ano, ale zjistil jsem, že existuje něco jako mládežnické organizace politických stran. A tady pro mě byli Mladí křesťanští demokraté (MKD) s jediná rozumná volba.

I v této organizaci jste úspěšný. Jste republikovým místopředsedou. Jaké jsou podle Vás hlavní úkoly MKD?

Podle mého názoru je MKD především jakousi hrou nebo lépe řečeno školou, ve které se mladí lidé učí nejen jak dělat politiku, ale vůbec učí se formulovat, konfrontovat a prosazovat své názory ve skupině. Což mohou využívat každý den i mimo politickou sféru.

Mladí křešťanští demokraté mají více než sedm set členů, jaké jsou další důvody vedoucí mladé lidi ke vstupu do této organizace?

Členství u nás nabízí úžasný servis pro své členy v tom, že mezi námi je spousta právníků, ekonomů a přednášejících na vysokých školách. Pokud tedy člen MKD potřebuje poradit v ekonomické, právní společenské nebo jiné oblasti, vždy má dost možností, na koho se obrátit. Další velkou výhodou, která nám přináší zkušenosti, je, že se setkáváme také s členy ostatních mládežnických politických organizací, výjimkou jsou pouze mladí komunisté, se kterými nespolupracujeme.

Je podle Vás MKD perspektivní organizace pro stranu KDU-ČSL?

Rozhodně. Vždyť velká většina našich členů jsou zároveň členy KDU-ČSL. Ti, co nejsou, většinou nemohou kvůli nízkému věku.

Máte vy osobně nějaký politický vzor?

Mým největším politickým vzorem je jednoznačně Jiří Čunek, je to člověk, který se nebojí říkat věci bez příkras, a proto tolika lidem vadí, ale zároveň spoustě lidí imponuje. Na volebním sjezdu KDU-ČSL, jsem si dal slib, pokud se tento člověk stane předsedou, tak má smysl do této strany vstoupit. Za členství v KDU-ČSL vděčím panu Čunkovi.

Lukáš Janeček je v současné době student Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové a šéfredaktor křesťanského časopisu IKD.