Štědrý večer se slaví 24. prosince – o tom pro většinu křesťanů není žádného sporu. V místě narození Ježíše Krista – Betlémě – to však zdaleka neplatí. Vánoční mše, která je při Štědrém večeru přenášena televizemi do celého světa, je celebrována římskokatolickou církví. Opírá se o gregoriánský kalendář, který vytvořil na konci 16. století papež Řehoř XIII. Pro řecko-pravoslavné křesťany v Betlémě platí starší juliánský kalendář, podle něhož připadá datum Ježíšova narození na noc z 6. na 7. ledna. Arménská pravoslavná církev pak slaví Vánoce teprve 19. ledna. Také v užívání chrámu Narození Páně se církve neshodnou. Podle nedávného článku německé mutace časopisu National Geographic se představitelé všech tří vyznání nemilosrdně přou o to, kdo v tomto kostele může čistit jakou zeď či kterou lodí může chodit. Někdy prý má člověk dojem, že strážci v kostele tu nejsou proto, aby chránili turisty, nýbrž aby zábránili kněžím ve vzájemných potyčkách.

Chrám narození Páně

Přitom betlémští křesťané mají všechny důvody k tomu, aby usilovali o společné vystupování. Dnes totiž tvoří v Betlémě značnou menšinu. Jestliže v roce 1900 bylo asi 90% jeho obyvatel křesťany, dnes klesl jejich podíl mezi 35 tisíci obyvateli města pod 20%. Tisíce křesťanů už vycestovaly, protože pod muslimskou nadvládou pro sebe neviděly žádnou perspektivu.


Nemůžeme tu přežít, cituje National Geographic hlavu jedné křesťanské rodiny. Moc v Betlémě má v rukách několik velkých rodin, z nichž nejmocnějšíjsou muslimové. V okresu Betlém žije 180 obyvatel, a z nich je jenom 25 tisíc křesťanů. Nacházejí se v ožehavé situaci. Izraelci považují křesťany za Palestince a pro muslimy jsou „nemilovanými křesťany“.

Betlém


Podle odhadu sociologa Bernarda Sabella, člena palestinského parlamentu, opustily v minulých letech Betlém tři tisíce křesťanů. Jednalo se přitom o vzdělané, majetné, politicky umírněné a mladé rodiny. V okrese Betlém bylo před 50 lety jenom málo mešit. Dnes je jich skoro stovka. I kulturně křesťané stále více vybočují – v liberálním smyslu. Mnozí se oblékají podle západní módy: přiléhavé džínsy, hluboké výstřihy a nápadné šperky. V diskotékách konzumují alkohol. Tím se zřetelně odlišují od muslimů, kteří se na veřejnosti alkoholu vystříhají a jejich ženy většinou nosí šátky a dlouhé šaty.


Na izraelských hraničních stanovištích nedělají žádný rozdíl mezi křesťany a muslimy. Na kontrolních bodech narážejí všichni obyvatelé Betléma na nedůvěru. Dokonce i starosta města, jímž je tradičně křesťan, se v sousedním Jeruzalémě smí zdržovat pouze do 19. hodin. Nemůže se zúčastnit žádného společenského večírku, protože k tomu nedostane žádné výjimečné povolení, stěžuje se třiasedmdesátiletý starosta Victor Batarseh.

Z magazínu idea Spektrum přeložil Jan Uhlíř. Redakčně kráceno.

Foto: Jan Janula a Profimedia.cz