Detailní rozbor Murphyho zákona o dětech v kostele:
V nejposvátnější a nejnevhodnější chvíli během bohoslužeb se zpravidla ozve jeden z následujících nežádoucích zvuků:
a) rána způsobená padajícím zpěvníkem či jiným kompaktním předmětem
b) srdceryvný pláč miminka, které v kočárku ztratilo někde dudlík
c) dunivé kopání dětských nožek do lavice
d) skácení paraplete nebo berel, pěkně jedné po druhé, paní X.Y., způsobené vaším čiperným dítkem
e) pád dítěte pod lavici a následný ohlušující řev
f) "trouby jerišské" aneb hloubkové čištění ucpaných nosních dutin něčí ratolesti
g) nevybíravé peskování ministrantů panem farářem, který zapomněl, že nechal zapnutý mikrofon
h) zvolání benjamínka místní vzorové křesťanské rodiny (během významné pomlky při kázání): "Proč ten pán tolik křičí?!", případně nejspíše při tiché modlitbě po sv. přijímání "Mamííí, kdy už bude konec?"