Chybí mi pevnost tvých slov v dlaních ukrytých
připomínající skály v Adršpachu,
pokryté sněhem životní moudrosti.
Pohladil jsi mě…
U tvých nohou nasbíral jsem džbery tvých sil
odolávající hloupým posměškům,
které jsi mi vždy trpělivě vyvracel
u sešitů s úkoly.
Objal jsi mě…
Z tvých básní se staly modlitby,
ručně vytesané v náhrobku
nesoucí Tvé jméno,
které vypálil vesmír mezi hvězdy
nebeské klenby Vysočiny
Odešel jsi…
A já se k tobě vždy rád vracel
skrze průduchy v hřbitovní zdi koželské.
Tatínek
První báseň věnována otci
Kultura a recenze / Tomáš Zdechovský / 31. ledna 2010
Související zprávy a články
Aktuální články
6. 8. 2026
Hledání pravdy, nebo snaha o diskreditaci?
31. 7. 2026Pomáhat obětem, nebo ještě více je urazit a ponížit?
26. 7. 2026Mít štěstí na lidi. Mít štěstí na Vacka. Nad knihou rozhovorů s Josefem Beránkem
Diskuze k článku
Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.
Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?