V pátek 16. dubna ve 21.00 hodin zemřel v Římě kardinál Tomáš Špidlík. Oznámil to provinciál českých jezuitů páter František Hylmar. Špidlík byl nejvýznamnějším českým teologem žijícím v zahraničí, světově proslulým znalcem spirituality křesťanského Východu, významným představitelem ekumenického úsilí a uznávaným reprezentantem a propagátorem české kultury. Celý svůj život zasvětil badatelskému úsilí na poli studia a praktické služby pro jednotu křesťanů.

Za své zásluhy byl Špidlík papežem Janem Pavlem II. v roce 2003 jmenován kardinálem. Jezuitský duchovní se tak po Miloslavu Vlkovi stal 21. kardinálem z českých a moravských diecézí. Byl znám jako hluboká duchovní osobnost a rádce. V roce 1995 dokonce dával jako první Čech duchovní cvičení papeži Janu Pavlu II. a římské kurii. O tom, že český teolog měl ve Vatikánu renomé, svědčí i to, že před volbou nástupce Jana Pavla II. přednesl konkláve duchovní úvahu (volby se kvůli věku nad 80 let již nemohl zúčastnit). Nejvýraznějším rysem jeho osobnosti byla mimořádná schopnost osobních styků a navazování přátelství, píší jeho jezuitští spolubratři na stránkách www.jesuit.cz.

"Jeho víra pro něj potřebuje být neustále spojována se životem, ať dělá cokoli. Nemůže být jen profesorským teoretikem, který rozsévá různá 'moudra', ale pravda, kterou hlásá, musí být v každé formě osobní, konkrétní," řekl před časem Vlk o Špidlíkovi.

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner, předseda České biskupské konference, přijal podle mluvčí ČBK zprávu o úmrtí Špidlíka s pohnutím. "Provázeli jsme kardinála Špidlíka modlitbou v závěrečné etapě jeho pozemského života. Nyní s vděčností za vše, co pro církev a společnost ve svém požehnaném životě vykonal, svěřujeme jeho duši Božímu milosrdenství s důvěrou, že se - jak věříme - již těší nejvyšší radosti ze setkání s Pánem," uvedl.

Uznání jeho vědecké práci a mimořádným lidským kvalitám bylo vyjádřeno několika doktoráty honoris causa. V roce například 1997 čestný doktorát na Pravoslavné teologické fakultě v Cluji v Rumunsku a na Univerzitě Palackého v Olomouci, roku 1999 čestný doktorát Karlovy Univerzity v Praze, roku 1999 obdržel papežské vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice, roku 2006 čestný doktorát na Sacred Heart University v USA Connecticut, kde byl vytvořen Institut ekumenických studií nesoucí jeho jméno. Stal se členem v odborných společnostech pro studium patristiky a získal mezinárodní věhlasu a ocenění.

Je nositelem ceny Sira Daniela a Countess Bernardine Donohue v Římě, v roce 1994 jmenován čestným členem Petrohradské akademie pro byzantská a slovanská studia. V roce 2002 mu udělila Česká biskupská konference Řád sv. Cyrila a Metoděje za celoživotní dílo. Italský prezident Carlo Azeglio Ciampi mu dne 22. listopadu 2003 předal nejvyšší italské vyznamenání v oblasti kultury a umění Zlatou medaili za zásluhy o kulturu a umění. Dne 28. října 1998 jej český prezident Václav Havel vyznamenal za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva Řádem T. G. Masaryka.

Sestaveno s využitím textu a fotografie z jezuitského portálu www.jesuit.cz , zpravodajství ČTK, ČBK.