Malá Píseň písní

Ve tvé studnici jsem omočil své rty
a teď žízním!

Má nejdražší.
Jsi plachá jak koroptev
a hebká jak vůně levandule,
která mi bere sílu
bojovat s přílivem
básnické něžnosti.

Ptáš se,
kde ustlat dnešní noc svému milému?
Tomu, který celý den toužil
po jemných dotecích a polibcích
unaven jízdou po rozbité cestě za svou milou.
Tomu, který nezná krásnějšího polštáře
jak Jantarovou komnatu,
kterou jsi ukryla pod tenkým šálem
přes bedra přepásaným.

Tančíš přede mnou jen obutá
a já nemohu spustit oči
z leknínových květů,
které se objevily na tvém bílém jezeře.

Opět mi dovolíš strávit dnešní noc
v rozkvetlých zahradách pod hradbami přivřených očí,
kde objevím znovu ten pramen
vdechující mi usměvavou duši
levandulových polibků.