Poměrně velká pozornost se tradičně věnuje tématům, jako je role křesťana v politice či ekologii. Je přitom zajímavé, že se téměř nikdo nezabývá tím, jaká by měla být role křesťana ve městě. Možná je to tím, že architektura či urbanismus nejsou horkými společenskými tématy. Přesto si myslím, že jde o vztah velmi zajímavý a důležitý.

Hned na počátku předesílám, že nechci ani v nejmenším tvrdit, že by každý křesťan měl žít ve městě, nebo že na vesnici nemůže mít stejný systém hodnot, úkolů a přístupů. Přesto se domnívám, že role křesťana ve městě je čímsi specifická, neopakovatelná a důležitá. A právě proto má smysl se jí věnovat.

Architektura je všude kolem nás a nelze se jí vyhnout. Je možné neposlouchat nekvalitní hudbu, nechodit na špatné výstavy, nejíst nedobré jídlo nebo nenosit nekvalitní oblečení. Ale kolem domů chodit musíme, žijeme v určitém prostoru, pracujeme v něm. Je to právě architektura, která nás obklopuje téměř všude a celý den. Je tedy zřejmé, že nás jednoznačným způsobem ovlivňuje, interaguje s námi. Je to právě ona, kdo do velké míry definuje duch místa nebo městskou atmosféru. Toto je důležité si uvědomit – každý člověk, který něco staví či renovuje, se na této formaci města podílí a nese za ni zodpovědnost. Pokud se mluví o tom, proč je křesťan ekologem, tak by se mělo samozřejmě doplnit, že by měl být také zodpovědný k architektuře místa, na kterém žije.

To co dělá město městem, není ale jen síť budov. Ty, pokud se z nich stanou jen hotely a obchody, vytvoří kulisy, které jsou pokryteckou karikaturou města. Město je živý organismus, tvořený na prvním místě lidmi. Obecně se v této oblasti mluví o ekosystému – celkovém životním prostředí města, který je rozhodující pro to, zda a jako budou obyvatelé spokojení. To má pak také konsekvence v tom, jaká je jejich ekonomická výkonnost.

A právě tvorba městského ekosystému je činnost, kde je možné intenzivně vidět možnosti i povinnosti pro aktivní křesťanskou činnost. Ať již v diskusích o umění a urbanistické koncepci města, v oblasti aktivního proměstkého života nebo v dalších oblastech. Jakákoli pastorace, vydavatelská a publikační činnost, to vše působí příznivě na budování městského ekosystému.

Pokud se podíváme na to, jakým způsobem jsou koncipovány akce, jako je Noc kostelů, pak můžeme poměrně jednoznačně rozlišit, že jde o to, aby byl obyvatelům nabídnut kulturní zážitek a obohacení a aby měli možnost se nad určitými tématy hlouběji zamyslet. Myslím, že právě kostely mají co nabídnout v oblasti krásy – ať již jde o hudební, architektonickou či výtvarnou složku, je zde krása presentována jako celek, což není zcela obvyklé a lidé to mají rádi.

Současný trend je takový, že se města sama snaží o systematické budování ekosystému a definují kritéria, která by měl splňovat. Téměř vždy se v něm otvírá prostor pro činnost křesťanských společenství, která mají v této oblasti co nabídnout – od umění přes vzdělávání, výchovu, volnočasové aktivity až po diakonii. To vše jsou oblasti, které města potřebují, a je dobré jim je umět nabídnout. Současně jde o činnosti, ve kterých může být aktivní téměř každý křesťan. Přinejmenším finanční podporou určitých projektů.

Křesťanství je jednoznačně spjaté s kulturou, ve které žijeme. Činnost křesťana ve městě je tedy bytostně kulturní a přirozená, měla by být součástí běžného bytí každého města, neboť dotváří jeho celkovou atmosféru. A je to právě ona atmosféra, která otvírá možnosti pro evangelizaci. Svatý Basil říká, že člověk má dvě plíce, kterými musí dýchat – filosofickou a teologickou. Dáme-li člověku ve městě možnost se nadechnout plně té první, jistě bude chtít okusit, jak by se mu dýchalo oběma. Transcendence a tajemství jsou přítomné všude – v umění, filosofii i ve vědě. A je možné na nich pohodlně stavět.

Křesťan ve městě je tedy součástí ekosystému – živou buňkou, která může celému tělu dát mnohé prospěšné. Stavebním kamenem, o který je možné se opřít. Nepochybně jde o výzvu pro nově žité křesťanství 21. století, kterou se budeme muset učit naplňovat.

Foto: kostely ve městě: Evangelický kostel - Praha -Jižní město -(Jan Kirschner)
                                   kostel sv. Jiljí -Praha -Staré město (archiv MAgazínu ChristNet.eu)