Papež Benedikt XVI., který uskutečnil svoji první pastorační cestu na Kubu,  vyzval při bohoslužbě na náměstí v Santiagu de Cuba Kubánce, aby budovali „otevřenou a obnovenou společnost“. Při projevu na letišti papež vyjádřil pochopení pro „spravedlivé aspirace a legitimní přání všech Kubánců“. Připomněl „mladé i staré lidi, dospívající a děti, nemocné a pracující, vězně a jejich rodiny a chudé“. Komentátoři si všímají, že se nezmínil výslovně o politických vězních, jako jeho předchůdce Jan Pavel II. při historické návštěvě Kuby v roce 1998. Castro prohlásil, že na Kubě je úplná svoboda vyznání a že má dobré vztahy se všemi náboženskými institucemi. Současně kritizoval padesát let trvající americké ekonomické embargo Kuby a hájil socialistické ideály ochrany chudých.

FidelStanice BBC připomíná, že na Kubě praktikuje katolictví nanejvýš deset procent populace, ovšem pro politicky izolovaný ostrov je papežská návštěva významnou událostí. „Papež už minulý týden v Mexiku řekl, že marxistická ideologie, tak jak vznikla, neodpovídá realitě. Místo toho vyzval latinskoamerickou společnost k hledání nových modelů uspořádání státu,“ píše zpravodajka BBC na Kubě. 

Benedikt XVI. byl v minulosti vůči marxismu ostře kritický, ale v pondělí to na Kubě vyvážil kritikou excesů kapitalismu, které „zbavují lidstvo hodnot a ochrany před ambicemi a sobectvím některým sil, jež se jen málo ohlížejí na opravdové dobro jednotlivců a rodin“. Nyní se již do marxismu nepustil a omezil se na výzvu, aby se ostrov otevřel novým horizontům a hledal nové modely uspořádání společnosti. „Otázkou jde, zda papež naplní naděje disidentů, podle nichž by návštěva mohla urychlit reformy. Církev si po čtyřech dekádách ateistické propagandy slibuje, že by Benedikt XVI. mohl motivovat Kubánce k obratu k církvi,“ píše komentátorka BBC

Od třiadvacáté zahraniční cesty Benedikta XVI. si nelze slibovat přespříliš, nicméně kubánské katolictví navzdory desetiletím v defenzivě vykazuje stále ještě značnou míru rezistence. Všeobecně je považováno za jedinou instituci, která může reálně tlačit na režim v otázce ochrany lidských práv,“ napsal v analýze týdeník National Catholic Reporter

Ačkoli podle místních anekdot už dlouho není skutečnou ochránkyní ostrova Panna Marie, nýbrž Che Guevara, Benedikt XVI. v Santiagu uctil právě patronku země Pannu Marii Milostiplnou v jejím svatostánku ve vesnici El Cobre asi třicet kilometrů od Santiaga. Vláda nabízí věřícím během papežovy návštěvy zvláštní dopravu a den volna. Podle církevních představitelů nicméně nezbude papežovi čas na to, aby se setkal s kubánskými disidenty. 

Špičkový magazín National Catholic Reporter připomíná, že Benedikt mohl během cesty na Kubu paradoxně profitovat, stejně jako v případě jiných zahraničních poutí, z velmi malých očekávání. Tradičně je totiž vnímán jako eurocentrický intelektuál, který nemá valné osobní charisma, a neumí temperamentní obyvatele Latinské Ameriky okouzlit jako jeho předchůdce Jan Pavel II. Fiála s krví bývalého pontifika například nedávno uhranula Mexičany natolik, že se na ni přišlo podívat za tři měsíce 27 milionů návštěvníků. 

V roce 1998 při cestě Jana Pavla II. vyhlásil prestižní magazín Newsweek „boj o duši Kuby“. Jedinou vadu na kráse způsobil fakt, že souběžně s cestou pontifika propukl ve Spojených státech skandál prezidenta Clintona se stážistkou Lewinskou. Atraktivním mediálním faktorem nynější papežské cesty se stalo setkání s Fidelem Castrem za zavřenými dveřmi.

Na Kubě přitom kolují spekulace, že stárnoucí a nemocný revolucionář se pokusí „smířit s katolictvím“, v jehož duchu byl vychován. Tyto úvahy podnítil rozhovor Castrovy dcery pro italská média, v němž uvedla, že se její otec v posledních letech „vrací k církvi a Bohu“. „Benedikt XVI. se na Kubě zřejmě nedočkal trofejní konverze posledního velkého komunistického vůdce, ale tyto spekulace aspoň přidali jeho cestě na atraktivitě,“ dodává magazín. Naopak se nepotvrdili spekulace, že přijme venezuelského levicového prezidenta Huga Cháveze, který se na Kubu vrátil kvůli další pooperační léčbě rakoviny. 

Castro v roce 2009 v obsáhlém rozhovoru uvedl, že křesťanství představuje „soubor mimořádně humánních hodnot“ a světu dalo „etické principy i smysl pro sociální spravedlnost“. Nakonec prohlásil: „Chcete-li mě nazývat křesťanem, ovšem ne z hlediska náboženství, nýbrž sociální spravedlnosti, pak má odpověď zní: ano, považuji se za křesťana.“ 


Rostislav Matulík je spolupracovníkem Českého rozhlasu 6 (www.rozhlas.cz/cro6).

Foto: Wikipedia.org / Ricardo Stuckert/ Creative Commons License Attribution 2.5 Brazil