Příběh. Možná právě silný dějový základ a řada otazníků bez možnosti nalézt odpovědi způsobuje, že lidé mezi mnohými zprávami z politiky a společnosti strnou v napjatém očekávání…

Zmizení malého dítěte, navíc vážně nemocného, zaplnilo po čase opět první stránky italských novin a headliny televizních zpráv. Tommaso Onofri, 17 měsíční syn dobře situovaného vedoucího poštovní pobočky v Parmě, zmizel před týdnem za okolností připomínajících kriminální film: jeden klidný večer, rodina se setká u večeře, vtom zhasne světlo a do bytu vtrhnou neznámí maskovaní muži, kteří odnesou jen malou hotovost a to nejdražší – dítě. A vynořují se otázky: Proč se to děje? Proč zase trpí nevinná bytost? Neměl otec nějaké spory z minulého manželství? Neměl nějaké konflikty spojené s jeho funkcí, kdy přes něj přecházely velké částky peněz? Zločin musel být dobře naplánovaný atd. Italští fotbalisté před zápasy opakují výzvy k osvobození, totéž opakuje moderátor populárního hudebního festivalu Sanremo, k výzvě se připojuje Svatý otec. Ale informací už je mnoho a příběh už žije svým životem v myslích lidí, kteří už znají základní jeho části a rozvíjejí si ho sami do všech důsledků.

Týden po zmizení pronikají na veřejnost jen kusé informace z vyšetřování. Prvotní rodinná idyla se poněkud zatemňuje, když policie objeví Onofriho utajený počítač s pedopornografickým materiálem. Dohady stále nemají konce, co přinese další den? Přesně takovou podobu měl asi zatím nejslavnější příběh posledních let – zločin v Cogne. Malého Samuela Lorenziho tam matka podle své výpovědi nechala v rodinné vile v malebné horské vesničce v kraji Valle d’Aosta jen pár minut, než druhé dítě doprovodila ráno na autobus do školy. Po návratu našla dítě zabité ostrým předmětem. Příběh už 4 roky žije na stránkách italských médií a každé soudní přelíčení se koná za takového zájmu lidí, že se v okolí soudu musí odklánět doprava. Jedinou obviněnou z vraždy stále zůstává chlapcova matka, která však svou vinu vytrvale popírá.

Nedávné vydání pořadu Kdo ho viděl? na televizi Rai připomnělo osud dalšího zmizelého dítěte. Pětiletý Sergio Isidori zmizel, když si hrál před domem v Maceratě. Stalo se to v dubnu roku 1979 a výzvu k jeho vrácení rovněž opakoval i papež Jan Pavel II. Malé dítě však od té doby až dodnes nikdo neviděl. Příběh s mnoha otazníky a velkým tajemstvím však stále trvá. A nemůžeme v tom vidět ani jen lidský soucit, ani hlad po senzaci, ani jen prostou lidskou zvědavost, ale právě odvěkou potřebu žít s tajemstvím vtěleným do příběhu, který se osobně dotýká člověka, jenž na své pozemské pouti vždy bude narážet na obtížně vysvětlitelnou potřebu pokání a trestu za viny jiných…