Nakolik se mění postoj Vatikánu k homosexuálům? Tuto otázku si klade řada světových médií poté, co cestou z Rio de Janeira papež František prokázal větší otevřenost k homosexuálně orientovaným kněžím. Komentáře očekávají větší připravenost k reformám. Italský list La Repubblica tvrdí, že „Církev už nechce soudit“. Cituje přitom přesně slova papeže, který řekl, že pokud je někdo homosexuál, hledá Boha a má dobrou vůli, kdo je on, aby ho soudil. Jde tedy o odmítnutí homofobie, což není nic nového. Nové a revoluční je podle deníku to, že se církev vzdává práva soudit.
Papež František neřekl nic, co by nepodepsal jeho předchůdce Benedikt. Teolog Vito Mancuso se ptá, v čem je tedy postoj současného papeže jiný, když se obsahově v ničem neliší od předchozích vyjádření? Proč svět najednou očekává nějakou reformu od konzervativního Vatikánu? „Řekl bych, že je to v empatii, kterou papež vyzařuje a v potřebě změn a reforem, kterou cítí okolní svět,“ uvádí teolog. Za skutečně revoluční ovšem označuje větu papeže Františka „Kdo jsem já, abych soudil?“ Něco takového by podle něj Benedikt XVI. ani Jan Pavel II. neřekli.
Britský liberální Guardian vidí v papežově vyjádření důvod k mírnému optimismu. Konečně je tady papež pro 21. století, komentuje to doslova. Signály, které František vysílá, mají nádech modernity. Zahraniční cesty jsou ale to jednodušší - to on sám nepochybně dobře ví. Problémy církve jsou především ve Vatikánu, nejmenším státě světa. Během návštěvy Brazílie se tam samo nic nevyřešilo. Změna stylu vyvolává očekávání, že přistoupí k rázným krokům i na té nejdůležitější frontě, pokud jeho vyjádření nemají být jenom PR.
Německé noviny Sueddeutsche Zeitung doufají, že papež František ukončí období, kdy katolická církev měřila dvojím metrem. Na jedné straně mlčela o sexualitě, když přišla řeč na homosexuály. I když splňují všechna kritéria, týkající se věrnosti, lásky a dalších věcí, jež církev učí, žijí v hříchu, protože praktikování jejich sexuality nepovažuje církev za přirozené. To je jeden metr. Druhý metr spočívá v počtu homosexuálních kněží katolické církve. A také v počtu těch, kdo žijí dvojí život, čímž se stávají lehko vydíratelnými. Je čas ukončit měření dvojím metrem, myslí si tedy citované německé noviny.
Všímají si také důležitého detailu, že totiž papež František obešel otázku hříchu. Vymezil se pouze vůči striktnějšímu postoji Benedikta XVI., který v dokumentu z roku 2005 tvrdil, že lidé se silnými sklony k homosexualitě by neměli plnit kněžské poslání. Klíčovou otázkou ale je, zda jsou homosexuálové před Bohem plnohodnotní jen v případě, že žijí v celibátu. List Sueddeutsche Zeitung nicméně rovněž vidí posun v postojích papeže Františka. Je podle něj milosrdnější a méně kritický.
Uvádějí se zde také postoje některých organizací, prosazujících lidská práva, včetně německé pobočky hnutí „My jsme církev“. To papežovy výroky přivítalo s tím, že jde o „převrat“ ve prospěch homosexuálních kněží, kteří svoji orientaci musí doposud skrývat. Podle mluvčího hnutí Christiana Weisnera to je silná věta a důležitý signál, že papež František se nebojí reality.
Anna Budajová je spolupracovnicí Českého rozhlasu Plus, www. rozhlas.cz/plus