Irská teoložka Linda Hoganová je sice vdaná feministka, a ve svých devětačtyřiceti relativně mladá, ale přesto se o ní spekuluje jako o vůbec první kardinálce, která by mohla usednout mezi vatikánskými „knížaty církve“.
„Ačkoli v historii žádná žena kardinálský post nezastávala, od nástupu sociálně-liberálního papeže Františka na Petrův stolec před osmi měsíci se nemyslitelné může stát skutečností,“ napsal britský nedělník Sunday Times. V poslední době se podle týdeníku šíří spekulace, že argentinský pontifik pozve Hoganovou do kardinálského sboru, a tudíž i do konkláve, která jednou zvolí jeho nástupce. Papež se několikrát nechal slyšet, že chce zvýšit roli, kterou ženy hrají v církvi, a že touží po vzniku „hluboce autentické ženské teologie“.
Jako první se o nové kardinálce zmínil bývalý brazilský kněz Juan Arias, který v září napsal ve španělském listu El País, že papež tento krok zvažuje, a hlavně že to není žádný špatný vtip. Citoval přitom nejmenovaného vysoce postaveného jezuitu, který údajně řekl, že „podle toho, jak zná Františka, by se jmenování ženy do kardinálského kolegia nedivil ani vteřinu“. Také newyorský kardinál Timothy Dolan nedávno v rozhovoru pro katolickou televizní stanici argumentoval, že volba ženy do tohoto úřadu je teoreticky průchodná. „V církvi navíc existuje více svědků, kteří byli u toho, když byl blahoslavený Jan Pavel II. vyzýván, aby jmenoval do kardinálského úřadu Matku Terezu,“ řekl Dolan. Tehdejší papež standardně a s úsměvem odpovídal, že už ji o to požádal – ale ona prý nabídku odmítla.
Františkův mluvčí Frederico Lombardi nicméně minulý týden dělal vše pro to, aby tyto úvahy zchladil. „O žádné kardinálce se jednání nevedou. Buďte v klidu, žena nominována nebude,“ řekl médiím. Přesto se spekuluje dál, a Hoganová je jednoznačně hlavní kandidátkou. Vyučovala na univerzitě v Leedsu a nyní je zástupkyní probošta dublinské Trinity College. Od chvíle, kdy se její jméno poprvé mihlo v médiích, nezvedá novinářům telefony. Jediné, co se o ní ví, je, že se zabývá především teologickou etikou, lidskými právy a genderovými studiemi. Je přesvědčenou feministkou a má vcelku radikální názory. Její přítel a profesor teologie z bostonské Jezuitské univerzity James Keegan ji na svém facebookovém profilu uvádí mezi devíti potenciálními kandidátkami na kardinálský úřad. Vedle Hoganové jsou na něm dvě Brazilky, tři Afričanky, jedna Filipínka a jedna Němka.
Papež František v únoru jmenuje nejméně 14 nových kardinálů, a tak je jasné, že spekulace neutichnou. Konkláve dnes tvoří přes sto starých mužů – nejmladšímu je 65 let. Všichni čelí ostré kritice za nezvládnutí skandálu s pedofilními kněžími i za to, že politikaření nadřazují pastýřské činnosti. Otázkou však je, zda by mezi ně František opravdu dokázal prosadit a posadit ženu. Nejvyššímu představiteli katolické církve každopádně při volbě kardinálů nic nesvazuje ruce – papež Alexandr VI. jmenoval kardinálem svého nemanželského syna Cesare Borgiu ještě jako osmnáctiletého mladíka. Kardinálský úřad byl společně s právem volby papeže vymezen ve 12. století. Ženy však v katolické církvi nemohou být vysvěceny a kanonický zákon z roku 1917 uvádí, že papež může jmenovat do kardinálského úřadu pouze muže. Církevní zdroje přesto připouštějí, že vše je záležitostí suverénního rozhodnutí papeže.
Rostislav Matulík je spolupracovníkem Českého rozhlasu Plus (http://www.rozhlas.cz/plus/portal/)