Svoboda potřebuje společenství

Luigi Giussani
Autor: Wikipedia.org

Před deseti lety, 22. února 2005, zemřel italský kněz Luigi Giussani, který věnoval svůj život výchově lidí ke křesťanské zralosti. Jak kdysi prohlásil papež Benedikt XVI., Duch Svatý vzbudil v církvi skrze dona Giussaniho společenství Comunione e liberazione, aby svědčilo o tom, jak je krásné být křesťany v době, kdy se rozšířil názor, že křesťanství je něco náročného a dusícího život. Don Giussani se angažoval, aby vzbudil v mladých lásku ke Kristu. Byl si totiž dobře vědom toho, že jenom Kristus je cesta k realizaci nejhlubších tužeb srdce člověka. Skrze jedinečné svědectví dona Giussaniho a lidí, kteří ho v křesťanském povolání následovali, je dnes Comunione e liberazione přítomné v osmdesáti zemích světa. Dnes se s mnohými příznivci hnutí setkal na Svatopetrském náměstí papež František, který ještě jako arcibiskup v Buenos Aires jednou prohlásil, že mu četba knih dona Giussaniho velice pomohla v jeho pastýřském poslání i v osobním životě.

Luigi Giussani se narodil 15. října 1922 v městečku Desio kousek od Milána. Teologii vystudoval v diecézním semináři ve Venegonu. Již tehdy se v něm probudila hluboká vášeň pro literaturu. Touha po kráse jej vedla k tomu, že se nespokojoval s jakoukoliv banální krásou, ale hledal nekonečnou krásu, kterou našel v Kristu. Poté, co byl v roce 1945 vysvěcen na kněze, byl díky vynikajícím studijním výsledkům svými představenými vyzván, aby pokračoval ve studiu teologie a začal vyučovat. Již na začátku 50. let si ale povšiml, že víra je pro mnohé mladé lidi něčím formálním, cizím, co neodpovídá na jejich nejhlubší touhy, a proto se rozhodl opustit univerzitní prostředí a věnovat se plně mladým lidem. Od roku 1954 začal vyučovat na klasickém lyceu Berchet v Miláně, kde setrval až do roku 1967. Přitažlivost jeho osoby činí křesťanskou zvěst současnou pro mladé lidi, s nimiž se setkává. V této době se také stává diecézním asistentem hnutí Gioventù Studentesca (GS), které shromažďuje gymnasiální studenty milánské Katolické akce. Bouřlivé období kolem roku 1968 pak dává vzniknout hnutí Comunione e liberazione. Giussani začíná též učit Úvod do teologie na Katolické univerzitě Nejsvětějšího srdce v Miláně, kde zůstává až do roku 1990.

Giussani se svatým papežem Janem Pavlem II.
Autor: Wikipedia.org / Creative Commons

Velikost výchovné metody dona Giussaniho se projevuje v tom, že od svých studentů nežádá přivlastnění myšlenek, jež se jim předávají, ale že je učí metodu, jak hodnotit to, co se jim říká. Opravdová výchova byla podle něj vždy výchovou ke kritice. Víru přitom předkládal jako vrchol rozumnosti, protože setkání s událostí, které víra zprostředkovává, odpovídá našemu lidství zcela neočekávaným způsobem. Křesťanství pro něj bylo setkáním, historií lásky, Událostí. Giussani chtěl především sloužit své církvi, a když vedl lidi k Ježíši Kristu, získal srdce mnohých. Jen ve společenství s Ježíšem Kristem v jeho církvi se totiž rodí svoboda a člověk nachází radost. Událost Ježíše Krista zasáhla skrze svědectví dona Giussaniho a jeho žáků dnes i desítky lidí v ČR a dala vzniknout komunitám v Praze, Brně a Jihlavě.

„V hnutí,“ říká Marek, seminarista, budoucí misionář, „jsem nalezl odpověď na největší touhy svého srdce. Skrze společnou modlitbu mě hnutí vychovalo k věrnosti v modlitbě a tímto gestem se každý den odevzdávat Někomu většímu, než jsem já, skrze školu komunity jsem se naučil hodnotit realitu, kterou žiji a vidět její pozitivitu v tom, že každá, třeba i dramatická událost v sobě nese provokaci k přiblížení se Kristu a tím mému určení, skrze přátele jsem se naučil milovat korekci sebe sama. Hnutí mi dalo objevit křesťanství jako přitažlivou realitu, po které jsem toužil.“