Seznamka
Biskupská rezidence v Hradci Králové na Velkém náměstí
Autor: Wikipedia.org / Creative Commons
Více než rok jsem se snažil přesvědčit úředníky z HK diecéze, že je nutné se společnými prostředky farností hospodařit transparentně. Pokoušel jsem se o to dopisy diecézním úředníkům, schůzkou s vikariátním vikářem i přesvědčováním ekonomické rady naší farnosti k angažovanosti v této věci. Neuspěl jsem.
Než se pustíme do detailů, můžeme konstatovat, že transparentnost hospodaření se liší diecézi od diecéze. Například pražská informuje o svém každoročním hospodaření prostřednictvím výroční zprávy.
Existuje oblast hospodaření naší diecéze, kde je veřejné informování přímo stanovené směrnicemi, které si sestavilo samo biskupství. Jde o tzv. Fond solidarity. Do něj přispívá zjednodušeně řečeno každá farnost desetinou svého čistého výnosu a shromážděné peníze se mají rozdělovat hlavně jako příspěvky na opravy budov, zvláště ekonomicky slabším farnostem. Dále se prostředky společného fondu všech farností využívají například na platy diecézních stavebních techniků, na diecézní tiskoviny, pastoraci apod. Platné směrnice k Fondu solidarity č. 5/2011 v odstavci 15. stanovují tato pravidla zveřejňování informací: Údaje o hospodaření fondu, jmenovitý seznam žadatelů o příspěvek s uvedením jeho účelu a výše a zápis z rozhodování komise, jsou veřejné a budou dostupné na diecézních internetových stránkách. Tyto informace biskupství zveřejnilo naposledy nejkomplexněji v roce 2010. Od té doby se zveřejňované informace smrskly pouze na přehled žádajících farností o příspěvek z Fondu solidarity na stavební opravy, výše požadavku a výše přiděleného příspěvku. Chybí jakékoliv údaje o rozhodování či složení komise a údaje o hospodaření s prostředky v ostatních oblastech působení Fondu, tj. částky utracené např. na diecézní pastoraci aj. Lze tedy konstatovat, že biskupství, přes déle než rok trvající opakované urgence, není ochotno svoje pochybení napravit. Přesto do farností průběžně přicházejí různé pastýřské listy, vyzývající věřící ke shromažďování financí na mnohé účely či instrukce, jaký podíl z hospodaření jsou farnosti povinny odvádět na biskupství na společné účely.
David Smyčka
Autor: archiv autora
Zmínil jsem Fond solidarity. Mohli bychom pokračovat v dalších oblastech, kde má biskupství při obhospodařovávání společných peněz s transparentností či v komunikativnosti problémy. Například fond na pojištění nemovitého majetku diecéze, tedy např. kostelů a far. I do něj povinně přispívají všechny farnosti, a to 2x ročně, předepsanými sbírkami v kostelech. Obvykle před tímto datem přichází do farností instrukce o tom, jaká částka za pojištění celé diecéze se musí shromáždit. Nikdo, ani farářové či ekonomické rady, se nedozvědí, například kolik by zhruba pojištění budov jejich farnosti mohlo stát, zda tedy do fondu přispívají dostatečně a pomáhají tak hradit pojištění i ostatním slabším farnostem, což je jedno z poslání fondu na pojištění, nebo přispívají málo a nechají si tak ze společného pomáhat. Ano, solidarita je dobrá věc, ale má smysl pouze tehdy, pokud vím, zda pomáhám ostatním či pomáhají ostatní mně.
Existuje samozřejmě daleko rozsáhlejší oblast společného hospodaření diecéze, a to s prostředky z tzv. restitucí, kterými se postupně začíná nahrazovat státní příspěvek na mzdy zaměstnanců diecéze, tedy zejména kněží. O tom se běžný farník v královéhradecké diecézi nedozví téměř nic a podobně jsou na tom ekonomické farní rady, přestože se pan biskup zavázal, v rámci společné dohody celé biskupské konference, již v lednu 2014, po mediálních přestřelkách kvůli restitucím, ekonomickým farním radám některé informace z restitučního hospodaření uvolňovat.
Tolik z příkladů královéhradecké diecézní netransparentnosti. Co může udělat řadový farník, když zjistí, že biskupství na transparentnost dlouhodobě nedbá? Může informovat (zpětná vazba je žádoucí) vlastní ekonomickou radu a svého pana faráře, že ve srovnání transparentnosti hospodaření veřejně prospěšných organizací, jako je například Charita ČR, Člověk v tísni, Likvidace lepry či Lékaři bez hranic a královéhradecké diecéze, vychází diecéze daleko hůře. Může upozornit, že z tohoto důvodu přispívání vlastní farnosti, a tím i diecézi, podstatně omezí ve prospěch rovněž bohulibých, ovšem transparentnějších organizací. Rovněž může biskupské úředníky v předstihu informovat o tom, že jejich setrvávání ve špatné praxi může vést ke zveřejnění článku o této situaci na vhodném fóru, což může způsobit, že jinam přispívajících farníků bude přibývat a diecézi budou příspěvky ubývat. Možná teprve tehdy biskupství dojde, že hospodaření se společnými prostředky musí být (zvláště pro plátce) transparentní i v církvi.
PS: Autor článek postupně nabídnul tiskovému středisku královéhradeckého biskupství a následně Katolickému týdeníku se záměrem, že je lépe „prát špinavé prádlo doma“. Bez jakékoliv odezvy. Teprve po několikatýdenním nereagování obou institucí autor článek nabídl dále.
Články v rubrice Areopag vyjadřují osobní názory autora.
David Smyčka je zahradní architekt.
