Konspirační matematika

Petr Jan Vinš
Autor: tchiboblog.cz

Možná jste v souvislosti s požárem Notre Dame v Paříži zaznamenali zejména na Facebooku či Twitteru různé poplašné zprávy o údajných sériích trvajících útoků na křesťanské kostely ve Francii. Nešířili je jenom známí dezinformátoři, ale často v dobré víře i křesťané, kterým asi osud církevních památek leží upřímně na srdci. O to důležitější je ale podle mého názoru nenechat se v této otázce manipulovat. 

Nejčastěji bylo zmiňováno číslo 1063 útoků v roce 2018. Obvykle to bylo doplněno různými komentáři ve smyslu „to nemůže být náhoda“ a „mrk, mrk, však vy víte, koho myslím…“ A konstruovala se představa téměř systematické války proti křesťanským objektům a křesťanství samému. Nebylo zřídkavé, že samotný požár Notre Dame byl pak týmiž lidmi interpretován jako záměrný žhářský útok kohosi (nejspíš muslimů) a případně se rovnou deklarovalo, že je to „útok islámu na Evropu“ připravený „islámskými ideology a kvalitními stratégy“ a samozřejmě, že oficiální vyšetřování bude bez vší pochyby zmanipulované a skutečné viníky bude zakrývat v rámci nějakého hrozného světového spiknutí. Těmito fantasmagoriemi, které otevřeně šířila například známá aktivistka Klára A. Samková, se tady ale nechci zabývat. Chtěl bych se nicméně trochu blíž podívat na ta čísla, která jsou citována, protože tam jsme fakticky a argumentačně alespoň trochu na pevné půdě.

Číslo 1063 samo o sobě vymyšlené není a pochází z oficiálních francouzských vládních zdrojů za rok 2018. Oficiálních statistik útoků na památky a náboženské objekty je ve francouzských zdrojích několik a toto je z nich nejvyšší. Francouzská policie udává vzhledem k odlišné metodice počítání jen 877 případů a ministerstvo vnitra 700 případů. V tom jsou zahrnuty jakékoli akty vandalismu vůči kostelům, kaplím nebo hřbitovům, ať už památkově chráněným, nebo ne. Typicky třeba graffiti, když někdo na zeď kostela nastříká 666, hákový kříž, nápis „Fuck Religion“ nebo podobné věci. To je mimochodem jedno z vysvětlení, proč má statistika policie a ministerstva vnitra nižší čísla – neeviduje ty úplně bagatelní činy. Naopak ty závažné, významné a třeba i mediálně sledované jmenovitě a s detaily eviduje na svém webu Observatoire du Patrimoine Religieux. Těch významných, které tato instituce takto s detaily eviduje, za rok 2018 bylo 82. Ale je asi pochopitelné a lidské, že si člověk k argumentaci vybere tu statistiku, která nejlépe vyhovuje jeho záměru. Takže tedy zůstaňme u těch 1063. Je při tom samozřejmě třeba říci, že jakýkoliv útok proti sakrálnímu objektu, byť by byl sebebagatelnější, je jistě špatný a zavrženíhodný. A tím se ovšem dostáváme k té zajímavé matematice – sakrální objekty totiž nejsou jenom kostely, a když se řekne (A), tak by se mělo říci také (B).

Tedy – tentýž oficiální francouzský vládní zdroj, který eviduje 1063 útoků proti kostelům, eviduje i útoky proti mešitám. Těch bylo za stejné období právě 100. A teď pojďme trochu počítat – kostelů je ve Francii zhruba 48.000. Mešit je ve Francii 2.200. Ta matematika je pak docela jednoduchá: Mešita má ve Francii statisticky více než dvojnásobnou šanci stát se terčem vandalského útoku než křesťanský kostel. K tomu by se pak dalo dodat jenom v duchu těch úvodem citovaných příspěvků na sociálních sítích: To nemůže být náhoda. Mrk, mrk, však vy víte, koho myslím…

Autor je starokatolický kněz a generální sekretář Ekumenické rady církví.
Tento text vyjadřuje osobní názor autora, není oficiálním prohlášením žádné instituce.