Dubium jako facka, která se ti vrátí

Zdeněk A. Eminger
Autor: Michal Bauer Pticen

Dopis pěti kardinálů, Brandmüllera, Burkeho, Sandovala Íñigueze, Saraha e Zen Ze-kiuna, papeži, s předloženými pěti otázkami (dubii) na některá teologická témata, je svým způsobem již ověřeným útokem na papeže Františka a lidi jeho spirituálního okruhu. Otázky, na které papež odpověděl ve španělštině, nebyly papeži adresovány bezúčelně. Také proto na ně František odpověděl osobně. Domnívám se, že úlohu při formulaci odpovědí měl rovněž nově zvolený kardinál a od léta nový prefekt Dikasteria pro nauku víry Víctor Manuel Férnandez.

Františkovy odpovědi jsou bezpochyby zajímavé, ale ne neznámé tomu, kdo sleduje jeho pontifikát nikoliv pod drobnohledem, ale skrze běžné zprávy z Vatikánu, z jeho cest a z jeho okolí. Všechno, co papež v odpovědích řekl k tématům Božího zjevení, žehnání svazků osob stejného pohlaví, synodality jako konstitutivního rozměru církve, kněžského svěcení žen a pokání jako nutné podmínky svátostného rozhřešení, řekl v posledních deseti letech mnohokrát. Nikdo, kdo žije život z víry uprostřed katolického společenství a zajímá ho, co se děje v centru i na okrajích univerzální církve, nemohl být překvapen. 

Není bez zajímavosti, že Česká republika, konkrétně českobudějovická diecéze, má ke dvěma petentům, Burkemu a Sarahovi, blízko. V roce 2016 první jmenovaný vystoupil v aule Jihočeské univerzity s přednáškou „Setrvat v pravdě Kristově: manželství, přirozený zákon a nauka Církve“. Druhý se nedávno vypravil na pouť do jihočeského Římova. Burke, burcující od začátku světové pandemie Covidu 19 proti vakcínám, šířící konspirace a vršící hoaxy, sám nakonec tímto virem onemocněl a musel být v roce 2021 hospitalizován. Celá řada jeho vystoupení, z nichž některá lze nalézt na YouTube, se týkají právě antivakcinačního šílenství, covidových konspirací a maniakálních úvah o tzv. Velkém Resetu (Great Reset). Je neuvěřitelné, že z kardinálského kolegia, které čítá ke dnešku 242 vynikajících mužů, jsou k návštěvám a k obohacení duchovního života věřících v České republice zváni ti, kteří se opakovaně pokouší insinuovat a před církví a světem zesměšnit a ponížit papeže Františka. 

Pětadevadesátiletý kardinál Brandmüller patří též mezi kritiky současného papeže, a to zvláště v otázkách života laiků v církvi, moci v církvi a synodální cesty církve. Devadesátiletý mexický kardinál Juan Sandoval Íñiguez se kolem roku 2010 stal významným hlasem proti uvolněné sexuální morálce, a to nejen v Jižní Americe. V roce 2015 zorganizoval „národní masový exorcismus“ proti „potratům, korupci, Satanovi, kultu smrti a sexuálním úchylkám“. Nechvalně proslulé je jeho vystoupení, v němž hovořil o ukrytých „mikročipech“ ve vakcínách proti Covidu-19, které člověku vtisknou „znamení šelmy“. A mohli bychom u čtyřech z pěti žadatelů pokračovat do vyčerpání. Nebylo by to však příliš veselé čtení, věřte mi.

Papež František na dubia odpovědět musel. Ostatně odpovědi na otázky, které Svatému stolci pravidelně adresují představitelé církve, jsou v papežově agendě na denním pořádku. V létě tohoto roku pověřil papež Dikasterium pro nauku víry, aby odpovědělo na červencové otázky emeritního pražského arcibiskupa a kardinála Dominika Duky, které se týkaly přístupu církve k rozvedeným katolickým křesťanům, z nichž někteří žijí v novém manželském svazku. I v tomto případě jde spíš o opakování teologických postojů a pastoračních metod, které jsou v církevním prostředí všeobecně známy a byly opakovaně zveřejněny v oficiálních vatikánských dokumentech a vysloveny papeži při mnoha jeho homiliích a proslovech.

Když papež téměř v každém svém vystoupení prosí, abychom se za něj modlili, je právě teď ta vhodná příležitost. A je vhodná příležitost také k osobním veřejným postojům a podpoře papežovy duchovní agendy, která nemá v českém a moravském katolickém prostředí na růžích ustláno. Dopis pěti kardinálů papeži neměl v úmyslu otevřít jakýkoliv dialog. Šlo o další ze střel, které míří na papeže Františka z mnoha stran. Velkému tlaku bude zanedlouho čelit při římské synodě týkající se synodality církve. Jednou z potěšujících skutečností je, že v sobotu jmenoval dalších 21 kardinálů, což znamená, že 72 % všech kardinálů-volitelů bylo jmenováno právě jím. Z Česka nebude nového papeže volit patrně nikdo. Je otázkou jednoty církve a její dobré duchovní kondice, aby byl za pár let nový papež zvolen lidmi, kteří nevěří na mikročipy ve vakcínách a na Great Reset, ale kteří věří, že Duch svatý vede církev do 21. století právě tak jistě, jako ji povede do století šedesátého osmého.


Autor je křesťanský teolog, vycházející z katolicky orientovaného prostředí, inspirovaný českým evangelickým porozuměním a světem umění.