Seznamka
Oficiální logo synodální cesty
Autor: www.synod.va
„Účastníci prvního zasedání synody udělali konkrétní zkušenost církve, která se projevuje jako pluralitní, a rozdíly ve svém společenství může prožívat jako bohatství. Tato zkušenost představuje prorocké slovo určené světu, který se pokouší uvěřit, že mír a harmonie jsou možné.“
Tak popisují svou zkušenost vedoucí osobnosti Generálního sekretariátu synody, kardinálové Grech a Hollerich, v dopise, který zaslali 11. prosince všem biskupům. Když si uvědomíme, že církev i společnost prožívá extrémní rozdělení, v němž jednotlivé názorové proudy jen upevňují své protichůdné pozice, pak můžeme vnímat tato slova jako prorocká. Nejde o to, aby všichni přijali jednu absolutní pravdu. Jde o to, abychom si navzájem naslouchali a snažili se porozumět zkušenostem i názorům těch druhých. A pak abychom tam, kde je to nutné, směřovali v dialogu ke společnému řešení, a tam, kde je to možné, přijali různost – ne jako nouzové řešení, ale jako bohatství. To je ovšem pro katolickou církev, která má za sebou více než 150 let úporné snahy o názorovou i organizační uniformitu, zcela nová cesta.
Vydat se po ní vůbec nebude snadné. O tom svědčí hned další odstavce dokumentu, který má být praktickým návodem pro organizaci následujících synodních kroků. Napřed se zmiňuje o tématech, která se v dosavadních konzultacích ukázala jako urgentní a vyžadují řešení na úrovni celé církve: konkrétně jde o revizi Kodexu kanonického práva, dokumentu Ratio fundamentalis o formaci kněží, instrukce Mutuae relationes o vztahu mezi biskupy a řeholníky, dále o otázku jáhenského svěcení pro ženy atd. Jiná témata nejsou konkrétně zmíněna. Můžeme tedy jen s napětím očekávat, jak bude vypadat jejich seznam, který má být předložen papeži. Ten rozhodne, na co je třeba se dále zaměřit. Pak budou vytvořeny skupiny odborníků ze všech kontinentů, které ve spolupráci s příslušnými vatikánskými dikasterii připraví návrhy k projednání na příštím zasedání synody.
Další úkoly stanovené v dokumentu už se týkají nás všech: „Místní církve (farnosti a diecéze) a seskupení církví (biskupské konference, kontinentální církve) jsou vyzvány, aby přispěly k hloubkové analýze některých aspektů Souhrnné zprávy, které jsou zásadní pro téma synody, počínaje hlavní otázkou: JAK být synodní církví v poslání?“ Konkrétně to znamená hledat takové způsoby komunikace a takové organizační struktury, které by umožnily každému členu církve aktivně se podílet na jejím misijním poslání, včetně účasti na rozhodování.
Přitom však „není třeba začínat od nuly nebo opakovat proces naslouchání a konzultace, který charakterizoval první fázi“. Teď se mají zapojit zejména lidé, kteří už mají zkušenost služby v církvi, proto vnímají její přednosti i limity a mohou svými návrhy přispět ke zlepšení: kněží a jáhni; další pastorační pracovníci (např. katecheté, pastorační asistenti, vedoucí malých společenství); řeholníci a řeholnice; vedoucí laických sdružení a hnutí; odpovědní pracovníci v institucích spojených s církví (školy, nemocnice, hospice, střediska mládeže, charity apod.); teologové, církevní právníci a další.
K tomu si dovolím přidat osobní zkušenost: dlouhodobě jsem v kontaktu s mnoha lidmi v uvedených pozicích. Vnímám jejich velký potenciál i osobní nasazení pro danou službu, a zároveň opakovaná zklamání, často i hluboká zranění způsobená vedoucími složkami církve – kněžími, biskupy a příslušnými úřady. Mnozí kvůli tomu ze své služby odešli. Kdyby se podařilo navázat s nimi otevřený dialog, shromáždit jejich zkušenosti, včetně těch bolestných, a slyšet jejich návrhy na lepší komunikaci v církvi, byl by to velký krok k jejich osobnímu uzdravení i k uzdravení celého církevního společenství.
Dalším úkolem, který stanovuje dokument pro místní církev, je nové promyšlení témat formulovaných v Souhrnné zprávě, a to s využitím metody duchovní konverzace, která se v synodním procesu setkala s velkým pochopením. K tomu účelu se mají organizovat formační aktivity, teologické konference nebo konzultace ve společenstvích, mají se vytvářet prostory pro diskusi o kontroverzních otázkách, a taky je třeba naslouchat menšinovým skupinám a lidem žijícím v chudobě a v sociálním vyloučení. Výsledky těchto diskusí je možné posílat biskupské konferenci, která z nich do 15. května 2024 vytvoří souhrnnou zprávu pro synodní sekretariát.
A nakonec to hlavní: odpovědnost za realizaci všech úkolů mají biskupové. Dokument jim to klade za úkol velmi důrazně: mají udržovat při životě synodální dynamiku, podporovat iniciativy k růstu synodální církve, organizovat navržené procesy, informovat o nich své věřící, a nakonec zpracovat souhrn příspěvků a zaslat jej Generálnímu sekretariátu synody. Snad se tedy můžeme těšit, že nás naši biskupové brzy osloví s konkrétními návrhy. Zároveň ale zůstaňme bdělí: budou biskupové ochotní přistoupit k věci tak aktivně a odpovědně, jak se to od nich požaduje? Najde se dost kněží, laiků, odborníků, kteří s nimi budou spolupracovat? A bude někdo ochoten převzít iniciativu, pokud by některý biskup svému úkolu nedostál?
Autor je kněz, salesián
