Vdává se mi kamarádka. Je velmi mladá - devatenáct let. "Nemusí se" vdávat, tedy není těhotná. Právě naopak: oni dva spolu chtějí začít sexuálně žít, a tak se urychleně plánují svatbu. Znají se jen čtyři měsíce. Vůbec se mi to nelíbí.

Samozřejmě i já znám mnoho párů, kteří "to" vydrželi až do svatby. O to nyní nejde. Problém je někde jinde. Ti dva spolu jednoše touží z různých důvodů sexuálně žít. Jsou takoví lidé, pro které je těžké se v tomto ovládat. Obzvláště, když je ten vztah velmi intenzivní.

Zároveň však  nechtějí hřešit. Proto se rozhodli, že se vezmou. Aby to bylo "košér". Přitom se ještě takřka vůbec neznají. A činí rozhodnutí na celý život.

Otázka tedy zní: je lepší hřešit, tedy žít spolu sexuálně už před manželstvím, nebo si vzít někoho, koho takřka neznám a kdo se ke mně možná vůbec nehodí, jenom proto, abych "zachoval čistotu"?

Otázka zní přesně takto a nijak jinak. Můžete navrhnout různé "třeba", "ale", "lepší by bylo", "měli by" atd. Ale mně jde nyní jen o tento spor, který je často velice reálný. Takových případů znám totiž více - a většinou končí nešťastně.

Osobně si myslím, že by Bůh spíše "překousl" ten předmanželský sex, než abychom udělali neuvážené a nezodpovědné rozhodnutí na celý život. Je snad lepší zhřešit, než si zničit celý život. Bohu jde přeci o to, abychom byli šťastní.

Jestliže si ale takto zpackáme život, je z toho dle mého názoru Bůh více nešťastný, než z našeho hříchu. Proto bych raději v tomto případě volil variantu předmanželského sexu.

Ale možná se pletu. Proto otevírám na Diskuzích ChristNet.eu (christnet.eu/diskuze ) k tomuto tématu diskuzní skupinu.