Články – Jiří Nečas:

Film britského režiséra Martina Durkina "Velký podvod" je - podobně jako Lomborgův "Skeptický ekolog" či Klausova "Modrá, nikoli zelená planeta" – odmítnutím varovných hlasů před změnou klimatu jako důsledku lidské činnosti. Promítání filmu na různých místech zpravidla organizují a případně úvodní slovo připravují Centrum pro ekonomiku a politiku, ODS či jiné pravicové skupiny, což už samo budí podezření, že jde o záležitost politickou či ideologickou, a nikoli popularizačně vědeckou.

Knihu Václava Klause "Modrá nikoliv zelená planeta" loni v květnu v příjemné, atraktivní úpravě vydalo nakladatelství Dokořán. Díky jejímu rozsahu i autorově osobnosti jí jistě nehrozí, že skončí nepřečtena někde – třeba i na předním místě – v knihovně. Při jejím čtení však lze prožívat více rozpaky a zklamání než ony pozitivní pocity vyvolané vnější úpravou. Že v ní půjde především o polemiku s environmentalisty, se čekalo již před jejím vydáním, avšak ta zde nejednou opouští prostor věcných argumentů a sklouzává do ideologicko-politické roviny.

Evropská křesťanská environmentální síť každoročně vyzývá církve ke konání dnů vděčnosti za stvoření, a to v průběhu září a října. Toto období začíná 1. zářím, které je v pravoslavných církvích "dnem vděčnosti za veliký dar stvoření a proseb za jeho zachování a obnovu", zahrnuje svátek sv. Františka, muže, který předběhl svou dobu o více než osm set let tím, že si už tehdy uvědomoval ohromnou hodnotu Božího stvoření jako celku.