Články – Bohumil Kejř:
Areopag
Jak nám ti Pasovští nakonec zavařili
Bohumil Kejř / 18. 10. 2012
Tento příspěvek bude převážně pojednávat o hrůzách, které pasovská vojska v Praze způsobila a zapříčinila. Nejtragičtější byla akce v klášteře u Panny Marie Sněžné, kde bylo všech 14 přítomných bratří řeholníků surově povražděno, přestože nijak nebojovali, a dokonce se ani nebránili. To byl jistě projev nesmyslného řádění. Je však třeba vidět, že útoky na kláštery byly reakcí (byť nenáležitou) na drancování Prahy pasovskou soldateskou, které, jak uvádějí historické prameny, kromě značných materiálních ztrát přineslo 1400 mrtvých a zraněných. Ti jsou však pozapomenuti, jako by jejich obětí vůbec nebylo – ale již v 17. století se rozběhl proces blahořečení. Zdárný závěr tohoto procesu se uskutečnil 13. října v pražské katedrále.

Vydejte se poznávat příběhy téměř zapomenuté, oživovat myšlenky, které hýbaly historií Čech a Moravy, Evropy, ba celým světem. Dotknout se prastarých kamenů, budov a soch, které jsou už po staletí svědky velkých dějin, úchvatných a vznešených příběhů. Magni, to jsou cesty s příběhem.
Jsme na sobě „nezávislí", tedy snažíme se jít po cestě, kterou každému zvlášť vyměřuje Bůh, s tím, že v koutku srdce chceme jeden druhého překvapit svými „úspěchy". Podporujeme se nejvíc věrností zvolené službě, takže při náhodném setkání s lidmi okruhu toho či onoho bratra se násobí radost z jednotného přístupu k životu. Důvěra lidí v jednoho padá i na další. Podporujeme se tím, že máme jeden v druhém jistotu o touze po Božím království.