Články – Ondřej Šipr:
Areopag
Ani odpouštět nelze černobíle
Ondřej Šipr / 7. 4. 2003
Michal Opatrný ve své odpovědi na otázku, zda je pro odpuštění důležité také jeho přijetí, obšírně rozebírá podobenství o nemilostrdném služebníku z konce osmnácté kapitoly Matoušova evangelia. Pokud jsem jej správně pochopil, tvrdí, že hlavním důvodem, proč nemilosrdný služebník neodpustil dluh svému spoluslužebníku, je to, že nepřijal odpuštění svého obrovského dluhu.
Poslední srpnovou sobotu letošního roku se na zahradě u Smyčků v Semaníně konal Ekumenický den se společnou modlitbou, kterou jsme z nedostatku fantazie nazvali „Bohoslužba podle žen“. Snad se nám časem podaří vymyslet příhodnější název nebo ani žádné genderové označení nebude třeba. Jde o bohoslužbu s účastí členů různých církví, v jejíž přípravě mají přednostní místo ženy. 
V prvních minutách nastal chaos a šok, pak se rozhostilo hluboké ticho. Václav ležel u dveří kostela, družiníci se rozprchli a Boleslav se psychicky zhroutil. Staroslověnská legenda říká, že „zůstal jako bez duše“, „stál jako zkamenělý“, „nemohl mluvit“, „zachvátil ho strach.“ Jednalo se o posttraumatickou paralýzu – typickou reakci člověka, který neunesl vlastní čin.