Články – Michal Podzimek:

Zjednodušuji pro tento článek slovo postmoderna na označení ještě mladého 21. století, ve kterém běžný Euroobčan prožívá jakési zklamání z moderny minulých století, kdy mu byly slibovány různými ideologiemi ráje na zemi, které přijdou, pokud se člověk osvobodí od nějakých božských mýtů a postaví se pouze „své nohy“. Co takovému postmodernímu skeptikovi může říci dnešní běžný křesťan, který trvá na tom, že dějiny jsou jako úsečka, na které se svět pohybuje z vůle Boha od stvoření do posledního soudu a jejich motorem je Duch, o kterém křesťan tvrdí, že je nějak Svatý!?

Zjednodušuji pro tento článek slovo postmoderna na označení ještě mladého 21. století, ve kterém běžný Euroobčan prožívá jakési zklamání z moderny minulých století, kdy mu byly slibovány různými ideologiemi ráje na zemi, které přijdou, pokud se člověk osvobodí od nějakých božských mýtů a postaví se pouze „své nohy“. Co takovému postmodernímu skeptikovi může říci dnešní běžný křesťan, který trvá na tom, že dějiny jsou jako úsečka, na které se svět pohybuje z vůle Boha od stvoření do posledního soudu a jejich motorem je Duch, o kterém křesťan tvrdí, že je nějak Svatý!?

Zjednodušuji pro tento článek slovo postmoderna na označení ještě mladého 21. století, ve kterém běžný Euroobčan prožívá jakési zklamání z moderny minulých století, kdy mu byly slibovány různými ideologiemi ráje na zemi, které přijdou, pokud se člověk osvobodí od nějakých božských mýtů a postaví se pouze „své nohy“. Co takovému postmodernímu skeptikovi může říci dnešní běžný křesťan, který trvá na tom, že dějiny jsou jako úsečka, na které se svět pohybuje z vůle Boha od stvoření do posledního soudu a jejich motorem je Duch, o kterém křesťan tvrdí, že je nějak Svatý!?

V noci po slavnosti Zjevení Páně roku 2011 zemřel v Liberecké nemocnici jeden z mála kněží, kteří významně zasáhli do církevních dějin poslední generace. Pokud se bude někdo zajímat o to, odkud do malých českých poměrů zavála myšlenka církevního sněmu, dostane se k P. Milošovi Rabanovi. Pokud se někdo podívá na počátky tzv. Husovské komise, dostane se k P. Milošovi Rabanovi. Pokud se někdo dostane do České společnosti pro katolickou teologii, zjistí, že na jejím počátku stál také P. Miloš Raban.

Na slavnost Zjevení Páně neboli Epifanii se lze dívat a její smysl vnímat z různých úhlů. Tím nejzákladnějším je jistě ten, že křesťané v tento den děkují Bohu za seslání univerzálního Mesiáše. Na svět tedy nepřichází nějaký pouhý budoucí zachránce Izraele (politický mesiáš židovstva) ani nepřichází nějaký spasitel predestinovaných, tedy předurčených pro spásu, jak se nám i během dlouhých křesťanských dějin snažili někteří namluvit. Křesťané slaví skutečnost, že Bůh přišel pro všechny a všichni u něj mají šanci.