Článek k zamyšlení
Je křesťanství jen hobby?
Jiří Baroš / 1. 10. 2008
Jakkoli se otázka, zda je křesťanství jen hobby, může zdát na první pohled hloupá, ptát se takto má své velké opodstatnění. Především kvůli tomu, že žít aktivně v každodennosti svou víru je velice obtížné. Teoreticky je sice jasné, že následování Krista nemůže být jen koníček. Jak ale naznačuje jeden z největších světových odborníků na evropskou integraci a pronikavý pozorovatel soudobého křesťanství Joseph Weiler, jde v současnosti o velký praktický problém. Článek k zamyšlení
Je křesťanství jen hobby?
Jiří Baroš / 1. 10. 2008Článek k zamyšlení
Je křesťanství jen hobby?
Jiří Baroš / 1. 10. 2008Článek k zamyšlení
Náboženský fanatismus je opakem víry
Věra Tydlitátová / 20. 9. 2008Článek k zamyšlení
Náboženský fanatismus je opakem víry
Věra Tydlitátová / 20. 9. 2008
Ten, kdo je věřící, raději než náboženství používá slovo víra. Víra není konfesně vyhraněná, věřící lidé jsou ve všech náboženstvích, nebo mohou žít vně formálního náboženství. Víra je schopnost lidského ducha vnímat transcendentní skutečnosti a stručně řečeno slouží dobru, životu, lásce. Věřící člověk nemá potřebu někoho nenávidět pro odlišnou víru, je pokorný vůči Bohu (ať už jej nazývá jakkoli), protiví si násilí. Z pohledu fanatika je mnohý věřící vlastně bezvěrcem, neboť nepokládá vnější náboženské projevy za podstatné.Přejít na stránku:
Když se dnes mluví o církvi, často zaznívají velká slova: krize, polarizace, únava nebo nedůvěra. Stačí otevřít sociální sítě pod jakýmkoli článkem o víře či společnosti a člověk snadno získá pocit, že veřejný prostor stále častěji ovládá podezřívání, ideologické zákopy a rychlé soudy. O to důležitěji dnes působí zkušenost malých komunit – míst, kde se lidé znají jménem, kde spolu nejen slaví liturgii, ale také vaří, vedou spory, odpouštějí si a učí se spolu žít.