Ilustrační foto: bohoslužba v malé komunitě Venio
Autor: Člověk a víra / Marie Košinová
Když se dnes mluví o církvi, často zaznívají velká slova: krize, polarizace, únava nebo nedůvěra. Stačí otevřít sociální sítě pod jakýmkoli článkem o víře či společnosti a člověk snadno získá pocit, že veřejný prostor stále častěji ovládá podezřívání, ideologické zákopy a rychlé soudy. O to důležitěji dnes působí zkušenost malých komunit – míst, kde se lidé znají jménem, kde spolu nejen slaví liturgii, ale také vaří, vedou spory, odpouštějí si a učí se spolu žít. V posledních týdnech to bylo vidět i v Brně. Festival Meeting Brno, který dlouhodobě otevírá témata paměti, smíření a česko-německých vztahů, letos pozval do města také Sudetoněmecké krajanské sdružení. Jejich tradiční svatodušní setkání se má uskutečnit vůbec poprvé na českém území. Součástí programu je i Pouť smíření z Pohořelic do Brna, symbolicky obracející trasu poválečného vyhnání německy mluvících obyvatel. Právě tato snaha o dialog však vyvolala ostré reakce, protesty i výhrůžky vůči pořadatelům.
Téma smíření v českém prostředí nevyrůstá jen z politických debat, ale i z konkrétních duchovních zkušeností. Silně se zde protíná příběh komunity Venio, působící v Mnichově i v Praze, s místem Bílé Hory – symbolem historického rozdělení, násilí i dlouhé paměti mezi českým a německým světem. Benediktinky z Venia dlouhodobě vytvářejí prostor pro setkání, naslouchání a překračování hranic skrze každodenní komunitní život, společnou modlitbu i ochotu zůstávat v rozhovoru tam, kde to není jednoduché. Jejich zkušenost ukazuje jinou cestu: spíš než triumfální model nebo obraz dokonale fungující instituce usilují o společenství, které má odvahu hledat, improvizovat a přiznat si, že ne všechno se daří. Možná právě v tom spočívá cosi podstatného – ve schopnosti nebát se nového, nezavírat se před světem a neproměňovat víru v hradbu proti světu.
Ilustrační foto: ekumenické nešpory na Bílé Hoře s komunitou Venio
Autor: www.benediktinky.cz
Právě malé komunity dnes často vytvářejí prostor, kde se dá „volně dýchat“, jak říká sestra Carmen Tatschmurat OSB. V době, kdy se část veřejné debaty kolem církve i společnosti posouvá k agresivitě a ideologickému napětí, působí taková místa téměř kontrakulturně. Ne proto, že by byla odtržená od reality, ale protože odmítají redukovat člověka na názorový štítek. Možná i proto dnes tolik lidí hledá malé skupiny, komunitní modlitbu, duchovní doprovázení nebo obyčejné rozhovory, kde člověk nemusí hned obhajovat svou identitu – kde je možné být člověk a teprve potom diskutující.
Sestra Carmen Tatschmurat OSB je benediktinka z opatství Venio v Mnichově a Praze, emeritní profesorka sociologie na Katholische Stiftungshochschule München a bývalá abatyše této komunity. Do roku 2020 stála v jejím čele; po povýšení komunity na opatství v roce 2013 se stala jeho první abatyší. Ve své publikační i přednáškové činnosti propojuje benediktinskou spiritualitu s otázkami současného komunitního života, proměn církve a hledání orientace v časech změny. To, co reflektuje teoreticky, zároveň sama dlouhodobě žije v praxi. Ve své knize Den Goldgrund in allem finden („Ve všem objevovat skrytý poklad“, 2025) ukazuje, že spiritualita nemusí být útěkem ze světa, ale způsobem, jak v něm znovu objevovat hloubku. Její kniha z roku 2024 Kleine Gemeinschaften – Spirituelles Leben gemeinsam neu gestalten („Malá společenství – společně nově utvářet duchovní život“) zase otevírá otázku, jak dnes žít víru společně – ne masově a anonymně, ale skutečně spolu. Dlouhodobě se věnuje také duchovnímu doprovázení a prevenci spirituálního zneužívání. V mnichovské arcidiecézi je součástí nové poradní komise zaměřená právě na tuto problematiku. I tento kontext ukazuje, že pro důvěryhodnost církve dnes je zásadní schopnost kritické reflexe, naslouchání a vytváření bezpečných vztahů. Do debat navíc stále výrazněji vstupuje otázka hlasu žen v církvi a prostředí, v němž mohou růst různé podoby povolání, autority i duchovního hlasu. Témata malých komunit, duchovního doprovázení i hledání svobodnějšího prostoru pro víru v dnešní neklidné době otevře také rozhovor se sestrou Carmen Tatschmurat OSB, který se bude konat v Dominikánské 8. za týden 21. května.
Autorka je dramaturgyně D8
PS: Pokud vás zajímá také téma bezpečných vztahů v církvi a zkušenost duchovního zneužívání, můžete se vrátit k debatě Zlomené duše, která proběhla 7. května a je k vidění v archivu D8.
