Články – Karel Sládek:
Článek k zamyšlení
Postřehy k dokumentu „Černí a černější“
Karel Sládek / 1. 12. 2007
Dokument ČT „Černí a černější" otevřel důležitou debatu o spolupráci kněží s StB. Během debaty v Emauzském klášteře o dokumentu vystoupili dva farníci z Břevnovského kláštera z dob komunismu, kteří se postavili za již zemřelého kněze Františka Jedličku. Na jednu stranu zde tedy stáli církevní ex-disidenti, kteří radikálně odsuzovali Jedličkovo chování a obecně požadovali potrestání za každé selhání, přičemž na druhou stranu Jedličku zarputile hájili jeho dva farníci. Setkaly se zde tři světy církve za komunismu - církev kolaborující (kněz Jedlička), církev koexistující (dva farníci Břevnova) a církev pronásledovaná (bývalí disidenti). Článek k zamyšlení
Postřehy k dokumentu „Černí a černější“
Karel Sládek / 1. 12. 2007Článek k zamyšlení
Postřehy k dokumentu „Černí a černější“
Karel Sládek / 1. 12. 2007Praktická víra
Vnitřní osvobození Zachea
Karel Sládek / 4. 11. 2007
Zacheus byl možná člověk velmi úplatný a zaplétal se též pravděpodobně do „mafiánských“ vztahů při výběrech daní. Zřejmě neměl ani moc přátel, druhých se kvůli nevalné pověsti raději stranil, vyhýbal se jim a izoloval se. Se svým životem přestával být spokojený a pod maskou tvrdosti se skrývalo srdce toužící po změně, po jiném životě, životě čestnějším a šťastnějším, více přátelštějším.Praktická víra
Cesta uzdravení skrze modlitbu: „Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!“
Karel Sládek / 14. 10. 2007
Když přicházel Ježíš k jedné vesnici, přišlo mu vstříc deset malomocných. Potkat blízko obydlených míst tyto nevyléčitelně nemocné, které bychom dnes mohli přirovnat k nemocným AIDS, bylo v Ježíšově době velmi snadné. Malomocní, jak jim nařizoval zákon, si udržovali vzdálenost od lidí a volali k Ježíši: „Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!“ Prostá modlitba, se kterou se na Ježíše obraceli všichni chudí, nemocní či žebrající, se stala zdrojem krásné tradice východního křesťanství, tradice psycho-somatické modlitby zvané „Ježíšova modlitba“ nebo „Modlitba srdce“. Přejít na stránku:
Článek měsíce
Ekumenický den v Semaníně
Pavla Holíková / 13. 9. 2026
Poslední srpnovou sobotu letošního roku se na zahradě u Smyčků v Semaníně konal Ekumenický den se společnou modlitbou, kterou jsme z nedostatku fantazie nazvali „Bohoslužba podle žen“. Snad se nám časem podaří vymyslet příhodnější název nebo ani žádné genderové označení nebude třeba. Jde o bohoslužbu s účastí členů různých církví, v jejíž přípravě mají přednostní místo ženy. 
V prvních minutách nastal chaos a šok, pak se rozhostilo hluboké ticho. Václav ležel u dveří kostela, družiníci se rozprchli a Boleslav se psychicky zhroutil. Staroslověnská legenda říká, že „zůstal jako bez duše“, „stál jako zkamenělý“, „nemohl mluvit“, „zachvátil ho strach.“ Jednalo se o posttraumatickou paralýzu – typickou reakci člověka, který neunesl vlastní čin.Nový rok v napětí mezi válkou a mírem
Karel Sládek / Článek k zamyšleníPostřehy k dokumentu „Černí a černější“
Karel Sládek / Článek k zamyšleníByl pozdní večer – první máj
Karel Sládek / Článek k zamyšleníNaplní se proroctví o jednotě církví?
Karel Sládek / Článek k zamyšleníPřejít na stránku: