Magazín ChristNet.eu minulý týden informoval o devadesátém výročí vzniku Církve československé husitské. Podle adjektiva husitská si zřejmě většina nezasvěcených dává CČSH do přímé souvislosti s husitským hnutím. Není to ale tak docela pravda. Církev vznikla v roce 1920 z modernistického hnutí v rámci římskokatolické církve. Připustili bychom si "kdyby", k onomu rozdělení nemuselo dojít, pokud by tehdejší situace v církvi byla řešena sněmovním procesem na národní úrovni a ne nekompromisně a direktivně z Říma. Nastolené požadavky řešené dialogicky na sněmu mohly ztratit svoji výbušnost...

Dnes zřejmě málokdo ví, že 6.leden – Slavnost Zjevení Páně (řecky Epifaneia) je zejména pro křesťany na Východě původním svátkem Kristova narození. Pod epifanií se v antice rozumělo jak viditelné zjevení božstva, tak i slavnostní příchod panovníka. V německé a středoevropské lidové zbožnosti vystupují silně do popředí "Tři králové". Epifanie se potom často nazývá svátkem Svatých Tří králů.

Nedávno Českobratrská církve evangelická oslavila devadesáté výročí svého založení. Režie oslav působila sympaticky a civilně. Oslavy neproběhly pouze o jednom víkendu. Celý loňský rok se evangelíci zamýšleli nad svoji identitou. Sám jsem měl možnost události a oslavy spojené s tímto výročím sledovat jen z povzdálí.  Studuji od září v Irsku a tak si dovolím určitý nadhled, při formulaci mého zamyšlení o evangelické identitě, ve kterém bych rád zohlednil i pár postřehů z nedavné návstěvy Belfastu...

Jako červená nit se nedávným vydáním revue Salve line myšlenka napětí mezi "služebností" umění v liturgii a snahou o jeho nejvyšší kvalitu. Podle kritiku reforem II. vatikánského koncilu vedl důraz na účast lidu k ochuzení liturgie. Většinou kritici souhlasí se zpěvem shromážděného lidu, ale ne tak, aby to vedlo k banalitám a vyprázdnění.
Revue obsahuje hutné teologické a odborné texty (např. studii kardinála Josepha Ratzingera, či liturgický pohled na věc z pera Františka Kunetky), krátké tematické studie (např. o modlitbě se zpěvy v Taize), nebo rozhovor s otcem Mikulášem novicmistrem a kantorem v klášteře v Sept Fonts. Druhé letošní číslo nabízí i laskavý náhled do planoucí duše hudebního skladatele Petra Ebena.

Na své toulce po stavbách evangelické církve se mi podařilo objevit v Lounech skvost funkcionalistické architektury a seznámit se s místním duchovním „kalvinistického“ ražení Tomášem Pavelkou. Strohý kostel a teologická orientace místního faráře jakoby se navzájem doplňovali, alespoň dle laických představ o pohledu Jana Kalvína na umění. Je tomu ale opravdu tak, pokud by Kalvín nebyl teolog ale architekt, byl by funkcionalista?