Svět se vzdaluje od církve, od Krista, od Boha. Anebo se církev vzdaluje od světa? Nemáme jednoduché odpovědi na otázku, čím má církev v dnešním světě být. Mnozí přispěli do debaty pohledy z různých, někdy protichůdných perspektiv.

Pro katolickou církev začíná hodně těžký týden. Od 21.–24. února ve Vatikánu bude konat setkání předsedů biskupských konferencí, na kterém se bude jednat o problematice sexuálního zneužívání ze strany duchovních a ochraně dětí v církevním prostředí. V první den setkání, ve čtvrtek 21. února, vyjde kniha Frédérica Martela s názvem Sodoma – pátrání v srdci Vatikánu.

V našich končinách není zvykem, aby se katoličtí biskupové pouštěli do veřejné debaty. Alespoň zatím ne. Po společných vyjádřeních biskupů k tématu Istanbulské úmluvy vydal na konci loňského listopadů své vlastní vyjádření plzeňský biskup Tomáš Holub. Na jeho text o několik dní později výslovně reagoval českobudějovický biskup Vlastimil Kročil. Vznikla tím atmosféra, která podněcuje k dalším a dalším reakcím z mnoha stran. Zaujímané postoje jdou často proti sobě. Máme se bát rozdělení církve?

Vlna odporu proti návratu komunistů k moci zatím na úrovni krajské samosprávy není zbytečnou hysterií! Komunistická strana Čech a Moravy jasně deklaruje, že jejím programovým cílem je socialismus se společenskou formou vlastnictví. Není to tak dávno, co naše země mohla po dlouhá desetiletí zakoušet, co komunistický socialismus reálně znamená. Komunistický režim byl po právu prohlášen za protiprávní (zákon č. 198/1993 Sb.).