Nová hnutí mohou přinášet euforii nového začátku, kterou lze někdy obtížně nalézt v tradiční farnosti. Tak jako apoštol Pavel budoval své církve v Řecku a Malé Asii, vznikají i nová hnutí po celém světě. Nezávislost hnutí na místní tradiční farnosti oslovuje lidi, kteří často nepřicházejí z církevního prostředí. Mnohá společenství mají výrazně mezinárodní charakter. Vytvářejí tak kosmopolitní představu o církvi, která není jen "barokní" farností v české či moravské vísce. Komunity a nová hnutí mají ale i vady na kráse. Nevěřím, že nová hnutí jsou jediným lékem na obnovu života církve. Charismatické projevy (nejenom v letničním slova smyslu) by měli být vyváženy se zkušeností tradice instituční církve. Problémem některým komunit, řádů a hnutí je například syndrom zakladatele či místního vůdce.

V kontrastu k “humbuku“ okolo výstavy Expo probíhal život komunity v Grandchamp v poklidu a stále stejném rytmu. Navzdory vymoženostem moderní techniky a otevřenosti klášterní komunity, nejsou základní kameny života společenství příliš odlišné od...

Vše se připravovalo na “hostinu chudých“. Kolem poledne se začali scházet první hosté. Těm jsme postupně roznášeli jednotlivé chody a nalévali šampanské. Oběd trval dlouho. V Itálii se s jídlem nespěchá, je dlouhá siesta a tak celá slavnost skončila až pozdě odpoledne.