Co Vás přivedlo na tuto 1.ekumenickou pouť na Říp?

Pozvání. Asi před 14 dny mě organizátoři oslovili, jestli bych nepřevzal záštitu nad touto poutí, a protože ekumenických poutí není nikdy dost, tak jsem to rád udělal.

Jiří Čunek s rodinou při pouti na Říp

Co Vám říká slovo „ekumenismus“?

Především ekumenismus žiju ve své rodině, protože tady zrovna prochází můj bratr, který je katolický kněz (míjí nás P. Josef Čunek, pozn. red.) a ten druhý je také katolický kněz, ale už můj strýc je členem Církve bratrské a moje teta je zase v jiné církvi, takže my jsme, jak se říká, co se týká církví „každý pes, jiná ves“, ale máme se hrozně rádi a v tom jsem vyrůstal, takže to byla přirozená ekuména. A vlastně ta pravá, protože my jsme se respektovali a respektujeme se a máme se zároveň strašně rádi a myslím si, že takhle to má fungovat mezi církvemi.

Pojďme teď k politickým otázkám. Někteří představitelé KDU-ČSL říkají, že by se měla přejmenovat na stranu lidovou (například místopředseda Jan Kasal). Jak to vidíte vy?

Z politického pohledu to není špatný návrh, já sám o tom uvažuji, protože přece jen, bohužel, naše země je jiná ve vnímání křesťanství než země západní, kde CDU funguje normálně a nikomu to nevadí, a také nikomu nevadí, že v různých funkcích jsou křesťané. U nás to vadilo dlouhá léta, a pokud by jenom ten název měl být na překážku mnoha lidem, aby se seznámili s tím hlavním, proč jsme vlastně křesťanskou stranou, že chceme vycházet z křesťanských zásad aplikovaných v každodenním životě, tedy i v politice, pak se strana klidně může jmenovat jinak. To, že by byla zpátky lidová, by mi vůbec nevadilo, ale je to k diskusi – je hodně členů, kterým by to vadilo, takže o tom diskutujeme.

Na jakou stranu se kloníte vy? V Německu se v CDU často říká, že pro toho či onoho politika je důležité ono „C“ - křesťanský (christlich), a jiný zase k k němu má pouze volnější vazbu.

Já se kloním na stranu toho, aby ve straně zůstaly principy. Jestli se jmenuje lidová, nebo křesťanská, to už není tak důležité.

Do jaké míry má KDU–ČSL sledovat morální linii církve v etických otázkách – například eutanasie, aborty a podobně?

Domnívám se, že jsou zásadní věci, které nemůžeme jako lidé (důrazně) překročit. A jestliže je něco, s čím vnitřně nemohu souhlasit pro tuto společnost, tak to nemohu ani podporovat. Takže jestliže jsou věci, jako je eutanasie, která k nám přicházejí a uvažuje se o jejich zavedení, a protože si bytostně myslím, že je to špatné - ne snad proto, že pro mě je to hřích, ale proto, že i pro toho, kdo nevěří, se i tento nástroj, který je pro něj nástrojem milosrdenství, tak tento nástroj se vždycky, opravdu vždycky (důrazně) vymkne z ruky. A protože to víme, tak to nemůžeme chtít. Jiná věc jsou potraty, kdy osobně mám na tuto otázku úplně stejný názor jako na eutanasii, ale vzhledem k tomu, že už tak dlouho tady aborty jsou, tak musíme postupným, nenásilným, vzdělávacím způsobem přesvědčovat společnost kolem sebe, a ne nějakým radikálním postojem. Ten má být radikální osobně, ale politicky není možné někoho, kdo absolutně nechápe, co je na tomto špatné, obehnat zdí. Pak se to ve společnosti začne ještě intenzivněji prosazovat, a to by, myslím, bylo špatně. Takže pro každou z těchto věcí máme hledat správné řešení, jak ten svůj důvod svého postoje sdělit.

Jak hodnotíte současnou situaci v jednání mezi církvemi a státem ohledně majetkového vyrovnání?

Jsem přesvědčen – ne snad proto, že jsem místopředsedou vlády, ale proto, že vnímám situaci kolem sebe reálně, že nikdy nebyla lepší situace pro vyřešení tohoto problému. Není to totiž jenom problém mezi nějakým imaginárním státem a nějakými církvemi, ale je to problém, který se dotýká obcí, krajů, jsou blokovány pozemky, dělá to velký problém ve státě velmi prakticky. A pak je tady další věc: protože církve jsou oznamovateli pravé svobody, té skutečné – vnitřní, tak by také měli v takové svobodě a nezávislosti na státu žít. A toto je zajedno zprůchodnění alespoň nějaké spravedlnosti, tzn. nápravy křivd a zároveň započetí nové éry samostatnosti církví.

Skutečně vidíte u koaličních partnerů a sociální demokracie jistý nový impuls, větší politickou vůli než dříve?

U koaličních partnerů jednoznačně ano. Se sociální demokracií jsem ještě nemluvil, ale určitě je u nich dost lidí, kteří podporují tuto otázku a chtějí toto řešení také. Jde jenom o to, aby se to opět nepřeklopilo do politické roviny, kde se zatemňujeme rozum a pak jde už jenom o to, abych já byl na té druhé straně. Někdy je to v politice tak, že lidé říkají něco jenom proto, aby se odlišili a nepřemýšlejí nad tím, jestli je to pravda nebo ne.

Domníváte se, že i v novém modelu financování církví bude zachována solidarita s protestanty, protože restituce církevního majetku se týkají zejména katolické církve?

Určitě. Protože kdyby to tak nebylo, tak ten nový model nemůže nastat. Předpokládá se, že ten nový model začne fungovat, řekněme, až po několika letech, nelze z roku na rok přervat vazby, které tu jsou teď. Tento nový model musí připravovat a musí o něm mluvit hlavně církve mezi sebou a já jsem skutečně přesvědčen, že teď k tomu máme blízko.

A na závěr: Čtete Magazín ChristNet.eu?

Ne, je mi to líto, ale neměl jsem možnost.

Jak se díváte na osobnost Ježíše Krista?

Pro mě je Bůh jedinou jistotou v tomto světě – a to platí pro každého z nás. A protože věřím v trojjediného Boha, tak je ta odpověď jasná.

Rozhovor proběhl 28. října odpoledne na Řípu.

Foto: archiv Jiřího Čunka a Ondřej Besperát (portrét)