Praha – Od vzniku jezuitském řádu v polovině 16. století bylo toto společenství, zvané také Tovaryšstvo Ježíšovo, velmi aktivní na nově objevených územích. Řada jezuitských misionářů pocházela i z českých zemí. Mezi nejaktivnější české misionáře v Jižní Americe patřil František Boryně ze Lhoty, který se narodil před 350 lety, 31. května 1663.
František Boryně ze Lhoty pocházel ze starého šlechtického rodu Boryňů ze Lhoty u Žatce. Narodil se v Malonicích na Klatovsku, vystudoval řádové gymnázium v Klatovech, kde byl jeho učitelem i Bohuslav Balbín. Vstoupil do jezuitského řádu a studoval filozofii v Olomouci a teologii v Praze.
Na jihoamerickou misii odplul spolu s dalšími jezuity z Čech v roce 1695. Nejprve působil v peruánské Limě. V roce 1697 byl vyslán do misie na území Mojos (Moxos) v dnešní severní Bolívii. Zde v roce 1704 založil vlastní misijní stanici nazvanou Sv. Pavel. Podařilo se mu vybudovat dobré vztahy s místními obyvateli a dle všeho jeho misie byla velmi úspěšná. "Všichni obyvatelé kolem dokola přijali zatím víru křesťanskou," napsal v dopise z roku 1720 s tím, že nový kostel sv. Pavla "jest veliký, nádherný a má tři lodi". "Mám se svým kmenem veliké stádo 1900 krav a býků a 9300 koní," psal Boryně, který zemřel v roce 1721 nebo 1722, v jednom z jeho nemnoha dochovaných dopisů do Čech.
Více informací o jeho působení se dochovalo ze zpráv jiných misionářů. Například další z jezuitů původem z českých zemí Stanislav Arlet, který zřídil sousední redukci (misii) sv. Petr, o jeho působení napsal: "Můj pradávný druh František Boryně sám vykoná na vinici Páně práci větší než dvacet jiných misionářů. .... Nejen že až dosud odkryl přes sto předtím neznámých kmenů, z nichž některé bydlí na dosud nepřístupných ostrovech mezi močály, jezery a bažinami, ale přivedl je i k společnému životu a stádu Kristovu...". Boryně je také považován za prvního Čecha, který navštívil legendární metropoli Inků Cuzco.



