Husovy myšlenky oslovují i dnes, ukázala konference k jeho jubileu

Domácí zpravodajství / juml / e-cirkev.cz / 14. dubna 2015 13:19

Praha - Proč i po šesti stech letech připomínat myšlenky Jana Husa zdůraznila čtyřdenní mezinárodní konference v Praze. Přednášeli na ní čeští i zahraniční odborníci, kterým naslouchalo přes sto účastníků.

Ve čtvrtek 9. dubna ji svými příspěvky zahájili Peter Morée a Petr Pabian. Největší zájem byl o páteční přednášky, které se konaly v hlavním sále Valdštejnského paláce Parlamentu České republiky. V těchto historických prostorách pozdravil přítomné nejdříve senátor Petr Šilar, předseda klubu KDU-ČSL, potom místopředsedkyně senátu Miluše Horská, která promluvila o Janu Husovi z perspektivy senátorky, v jejíž gesci jsou otázky vzdělávání. Krátce pozdravil účastníky prorektor Univerzity Karlovy a profesor Husitské teologické fakulty UK Jan Blahoslav Lášek, který položil důraz na to, že pohled na osobnost Jana Husa již nerozděluje společnost, naopak se ukazuje, že jeho myšlenky mohou společnost sjednocovat. Úvodní vstupy uzavřel synodní senior ČCE Joel Ruml. Poděkoval senátorům za vstřícnost a pozvání do důstojných prostor senátu a vyzdvihl význam mistra Jana Husa pro dnešek a speciálně pro současnou komplikovanou Evropu.

V  pátečním dopoledním bloku zazněly tři přednášky

Život a dílo Jana Husa přiblížil Dušan Coufal, medievalista z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Změřil se nejdříve na Husa jako strhujícího kazatele, který chtěl přiblížit věřícím reformní myšlenky, a proto začal psát česky. Tak vznikly první spisy v češtině a spolu s tím došlo ke kultivaci a úpravám spisovné češtiny. Přes působení Husa na univerzitě a pobytu v exilu na venkově popsal Coufal jeho osudy na kostnickém koncilu až k potupné smrti na hranici. Z myšlenkového dědictví rozvedl referent Husovo pojetí pravdy: „V minulosti byla často pravda redukována na spravedlnost a její sociální a morální rozměr, nyní se na základě prací Amadea Molnára a mladších badatelů vrací přesvědčení, že Husovo pojetí pravdy vycházelo z Krista a touze po jeho následování,“ řekl.

Kdo byl Jan Hus a jaký je jeho význam pro dnešní společnost, rozvinula v druhém příspěvku profesorka Masarykovy univerzity v Brně Jana Nechutová. Podle ní byl Hus věrným synem církve, šlo mu o její nápravu a dnešní katolické věrouce se příliš nevzdálil. „Mýlil se však v odhadu své situace, domníval se, že bude moci svobodně hájit své názory a byl zhoubně tvrdohlavý,“ řekla ve své přednášce. K otázce, zda Hus ještě dnes rozděluje společnost, řekla: „Ne, a pokud nějakou dělicí linii vidíme, je spíše mezi věřícími a nevěřícími, než mezi konfesemi.“

Třetím referentem byl arcibiskup pražský a primas český Dominik kardinál Duka. Zabýval se Janem Husem v současném českém ekumenickém kontextu. „Tak jako symbolem Pražského jara se stal Jan Palach pro svůj odvážný a přitom strašný čin, je ikonou počátků české reformace Jan Hus pro svůj neochvějný postoj, za který zaplatil smrtí na hranici,“ řekl na závěr.

Odpoledne patřilo pohledům na mistra Jana Husa a českou reformaci z různých zemí a církví

Svůj referát přednesli Hee-Kuk Lim, profesor na univerzitě a teologickém semináři v Jižní Koreji a Michael Parker, farář Presbyterní církve v USA, který momentálně působí na teologickém semináři v Káhiře. Skotská profesorka z edinburské univerzity vyzdvihla dědictví mistra Jana Husa, jež v její vlasti demonstruje příběh Stížného listu stovky českých pánů. Ti protestovali proti upálení mistra Jana Husa na podzim roku 1415. Originál listu se nachází v univerzitní knihovně v Edinburghu. Dále se svými referáty vystoupili maďarský historik Teofil Kovács, italský profesor církevních dějin Lothar Vogel a laické stanovisko představil Švýcar Gaston Dinkel. Poslední příspěvek, v němž ukázal Husa jako proroka raně protestantského vyprávění, proslovil Burkhard zur Nieden z Německa.

Po náročném konferenčním programu čekal na účastníky ve večerních hodinách koncert Pěveckého sboru Naši pěvci v kostele Martin ve zdi. Vyslechli Biblické písně Antonína Dvořáka v úpravě pro pěvecký sbor a úryvky z oratoria Jan Hus Carla Loeweho.

V sobotu čekaly účastníky další přednášky a procházka Prahou v Husových stopách. V neděli se mohli zúčastnit bohoslužeb v pražských sborech nebo jet na výlet do Tábora.

Akci pořádala Českobratrská církev evangelická a Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s Církví československou husitskou.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře