Architekturu polských kostelů a dílo Davida Vávry představí pražské galerie

Autoři projektu Iza Cichońská, Karolina Poperová a Kuba Snopek dokumentují stavby, které se vzpírají pravidelnosti příznačné pro tehdejší architekturu východního bloku. Ukazují kostely jako výsledek komunitní snahy postavené na místním financování a investicích. "Kostely často vznikaly pouze za použití lopat, kbelíků a malých míchaček, protože velké stavební stroje pařily státu a nebyly zapůjčovány pro jejich výstavbu," uvedla Cichońská. Budování větších struktur tak vyžadovalo nápady a spolupráci stovek lidí na stavbě.

Model dostavby Milíčovy kaple v Malešicích od arch. Davida Vávry
Autor: archív Ochranovského seniorátu

Polsko se tak v 80. letech minulého století nechtěně stalo největší světovou laboratoří takzvané bottom-up architektury. Role architektů se proměnila - z technokratů sloužících vládě se stali stavbyvedoucí s omezenými zdroji a individuálním talentem. Na stavbě kostelů se podíleli architekti a řemeslníci spolu s farníky. 

Jubilejní "pohled do údolí" tvorby Davida Vávry

Další výstavu o zajímavé architektuře nabízí až do konce dubna Galerie Jaroslava Fragnera na Betlémském náměstí. Jubilejní výstava Davida Vávry s motem "Běžet s domy" sleduje nejen architektonické otisky autora, ale dotýká se také jeho životních zákrut poetických a výtvarných přesahů. David Vávra není jen známý herec a popularizátor architektury (cyklus Šumná města a Šumné stopy s Radovanem Lipusem), ale je především architektem. Navrhl i řadu sakrálních staveb. Jeho letošní jubileum se stalo důvodem k ohlédnutí za jeho architektonickou a výtvarnou tvorbou – výstava představující autorský design se koná paralelně v břevnovské Galerii Kuzebauch. „Šedesátka je ale čas určité horské prémie, kdy je třeba zastavit, slézt z kola a podívat se do údolí,“ říká David Vávra.